On-line 3měsíční
intenzivní studium
DPH 2021

Input:

Dodání zboží usnadněné provozovatelem elektronického rozhraní podle § 13a

15.11.2021, , Zdroj: Verlag Dashöfer

4.100.51 Dodání zboží usnadněné provozovatelem elektronického rozhraní podle § 13a

Ing. Martin Sádovský

Právní úprava
  • § 13a ZDPH:

(1) Prodej dovezeného zboží na dálku, jehož vlastní hodnota nepřesahuje 150 EUR, který usnadňuje provozovatel elektronického rozhraní, se považuje za

a) dodání zboží provozovateli elektronického rozhraní uskutečněné bez odeslání nebo přepravy a

b) prodej dovezeného zboží na dálku provozovatelem elektronického rozhraní.

(2) Dodání zboží zahraniční osobou osobě nepovinné k dani na území Evropské unie, které usnadňuje provozovatel elektronického rozhraní, se považuje za

a) dodání zboží provozovateli elektronického rozhraní uskutečněné bez odeslání nebo přepravy a

b) prodej zboží na dálku provozovatelem elektronického rozhraní nebo dodání zboží provozovatelem elektronického rozhraní osobě nepovinné k dani uskutečněné s odesláním nebo přepravou.

Novela zákona o DPH zavádí dva speciální druhy dodání zboží, pokud dodání zboží usnadňuje provozovatel elektronického rozhraní. Aby bylo možné vyhodnotit, zdali se na provozovatele elektronického rozhraní vztahují tato specifická pravidla, musí provozovatel vyhodnotit, zdali dodání usnadňuje či nikoliv.

Pojem „usnadňuje” je vymezen prováděcím nařízením č. 282/2011 v čl. 5b. Pro účely § 13a novely zákona o DPH, resp. čl. 14 novely směrnice o DPH, se pojmem „usnadňuje” rozumí použití elektronického rozhraní, aby příjemce a dodavatel nabízející zboží na prodej prostřednictvím elektronického rozhraní mohli navázat kontakt vedoucí k dodání zboží prostřednictvím tohoto elektronického rozhraní.

Fakticky při dodání zboží usnadněného provozovatelem elektronického rozhraní dochází pouze k jednomu dodání mezi skutečným dodavatelem a příjemcem zboží. Pro účely novely zákona o DPH se toto plnění rozdělí na dvě fiktivní dodání. První dodání je mezi skutečným dodavatelem a provozovatelem elektronického rozhraní a druhé mezi provozovatelem elektronického rozhraní a příjemcem zboží.

Tato fikce dodání se však vztahuje pouze na dále dva stanovené případy.

Prvním případem je situace uvedená v § 13a odst. 1 novely zákona o DPH, kdy provozovatel elektronického rozhraní usnadňuje prodej dovezeného zboží na dálku, jehož vlastní hodnota nepřesahuje 150 EUR. Prodej dovezeného zboží na dálku se rozdělí na dvě plnění, a to na dodání zboží mezi skutečným dodavatelem a provozovatelem elektronického rozhraní a prodej dovezeného zboží na dálku mezi provozovatelem elektronického rozhraní a příjemcem zboží. Skutečným dodavatelem zboží může být, jak plátce se sídlem v ČR, v EU nebo ve třetí zemi, v tomto případě usazení skutečného dodavatele není podstatné. U obou plnění je nezbytné posoudit další daňové důsledky, jako je stanovení místa plnění, zda se jedná o zdanitelné či osvobozené plnění či povinnost vystavit daňový doklad. Dodání zboží mezi skutečným dodavatelem a provozovatelem elektronického rozhraní se považuje za dodání zboží bez přepravy a místo plnění se stanoví podle § 7 odst. 1 zákona o DPH. Místem plnění je místo, kde se zboží nachází v době, kdy se dodání uskutečňuje, což je v tomto případě ve třetí zemi. Proto toto dodání mezi skutečným dodavatelem a provozovatelem elektronického rozhraní není předmětem daně. Naopak u druhého plnění prodej dovezeného zboží mezi provozovatelem elektronického rozhraní a příjemcem zboží se posoudí místo plnění dle nového § 8a zákona o DPH. Je-li místem plnění tuzemsko, a to je pouze v případě přepravy zboží z členského státu dovozu do tuzemska nebo při použití zvláštního režimu jednoho správního místa, pak je tento prodej dovezeného zboží na dálku zdanitelným plněním. Provozovateli vzniká namísto skutečného dodavatele povinnost odvést DPH z prodeje dovezeného zboží na dálku, pokud je místo plnění v tuzemsku.

Druhým případem je situace uvedená v § 13a odst. 2 novely zákona o DPH, kdy provozovatel elektronického rozhraní usnadňuje dodání zboží v rámci jednoho členského státu nebo prodej zboží na dálku mezi zahraniční osobou a osobou nepovinnou k dani. Oproti ustanovení v odst. 1 se pravidlo vztahuje pouze na případy, kdy je skutečným dodavatelem zahraniční osoba a zboží již bylo propuštěno do volného oběhu na území EU. Opět dochází pouze k jednomu faktickému dodání zboží mezi zahraniční osobou a osobou nepovinnou k dani, ale pro účely zákona o DPH dojde opět k rozdělení na dvě fiktivní dodání. Dodání zboží mezi zahraniční osobou a provozovatelem elektronického rozhraní se považuje za dodání zboží bez přepravy a stanoví se místo plnění podle § 7 odst. 1 zákona o DPH. Místem plnění je místo, kde se zboží nachází v době, kdy se dodání uskutečňuje. Je-li zboží dodáno v České republice (např. zahraniční osoba dodá zboží do skladu provozovatele elektronického rozhraní), pak dodání mezi skutečným dodavatelem a provozovatelem elektronického rozhraní je předmětem daně, ale je pro zahraniční osobu osvobozeno od daně s nárokem na odpočet daně dle § 71h novely zákona o DPH. Naopak u druhého plnění dodání zboží nebo prodej zboží