On-line 3měsíční
intenzivní studium
DPH 2021

Input:

Sankce u DPH po novele daňového řádu

26.8.2021, , Zdroj: Verlag Dashöfer

2021.1617.2
Sankce u DPH po novele daňového řádu

Mgr. Filip Wágner

Za porušení povinností v oblasti daně z přidané hodnoty (dále jen „DPH”) se udělují poměrně přísné sankce. Řada ustanovení týkajících se právě oblasti sankcí se od 1. ledna 2021 významně změnila. Sankce jsou přitom poměrně vysoké a mohou znamenat pro plátce velkou zátěž. Některé sankce je také možné zcela či alespoň částečně promíjet, pokud jsou naplněny příslušné podmínky. Tento článek upozorňuje na nejdůležitější změny v oblasti sankcí u DPH od 1. ledna 2021 a tato problematika je také vysvětlena na praktických příkladech.

Změna u sankcí v oblasti DPH

Od 1. ledna 2021, tedy po deseti letech od účinnosti zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád (dále jen „daňový řád, DŘ”), nabyla účinnosti novela daňového řádu (zákon č. 283/2020 Sb.), která přinesla podstatné změny. Řadu významných úprav doznaly také sankce, které jsou ukládány při porušení povinností daňovým subjektem. S novelou daňového řádu platí nová pravidla i v oblasti DPH, u které může být v praxi ukládání sankcí časté, a to například kvůli frekvenci podávání daňových tvrzení v oblasti DPH.

Mezi důležité změny v oblasti sankcí u DPH od 1. ledna 2021 patří následující:

  • § 252 odst. 4 DŘ

Došlo ke snížení úrokové sazby u úroku z prodlení a úroku z posečkání, které jsou odvozeny od výše úroku z prodlení podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, s nímž bylo přijato nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Výše úroku z prodlení podle soukromého práva pak odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Podle původní úpravy přitom činila výše úroku z prodlení 14 % plus repo sazba stanovená ČNB.

  • § 253 odst. 4 DŘ

Tímto ustanovením došlo ke snížení úroku z posečkané částky, kdy výše úroku z posečkané částky odpovídá polovině úroku z prodlení. Podle původní úpravy přitom činila výše úroku z prodlení 7 % plus repo sazba stanovená ČNB.

  • § 251a odst. 2 DŘ

Zvýšena byla minimální výše úroku z prodlení, který se nepředepisuje z původních 200 Kč na 1 000 Kč. Úrok se tedy podle tohoto ustanovení nepředepíše a nevzniká povinnost jej uhradit, pokud nepřesáhne v úhrnu u jednoho druhu daně u jednoho správce daně za jedno zdaňovací období nebo za jeden kalendářní rok u jednorázových daní částku 1 000 Kč.

  • § 251a odst. 3 DŘ

Již se k úrokům nezasílá platební výměr, ale platí, že správce daně vyrozumí daňový subjekt způsobem podle § 153 odst. 3 DŘ, pokud je úrok předepsán do evidence daní z důvodu, že pominuly podmínky pro jeho další vznik.

  • § 251a odst. 4 DŘ

Proti postupu správce daně v souvislosti s předepsáním a vyplacením úroku je daňový subjekt oprávněn uplatnit námitku. Prostředkem obrany proti úroku tedy již není odvolání proti platebnímu výměru, ale jde o institut námitky.

  • § 252 odst. 2 písm. a) DŘ

Na základě tohoto ustanovení došlo ke zkrácení liberační doby neúročení u úroku z prodlení na tři kalendářní dny, protože úrok z prodlení vzniká od čtvrtého dne následujícího po původním dni splatnosti daně do dne její platby. Původně byla liberační lhůta nastavena na čtyři pracovní dny, protože úrok nabíhal od pátého pracovního dne.

  • §§ 251a až 253 DŘ

K úrokům je nezbytné dodat, že jejich právní úprava byla prakticky kompletně přepsána, což má za následek mimo jiné i to, že pravidla se vztahují na širší množinu úroků, tedy nejen na úrok z prodlení, ale například i na úrok z posečkání, případně i na úroky vyplácené správcem daně.

  • § 259aa DŘ

Podle současné právní úpravy může daňový subjekt požádat správce daně o prominutí pokuty za opožděné tvrzení daně, pokud bylo podáno daňové tvrzení, v důsledku jehož včasného nepodání tato pokuta vznikla, nebo pokud se toto podání stalo bezpředmětným. Správce daně pak může zcela, nebo zčásti prominout pokutu za opožděné tvrzení daně, pokud k prodlení s podáním daňového tvrzení došlo z důvodu, který lze s přihlédnutím k okolnostem daného případu ospravedlnit, přičemž není vázán návrhem daňového subjektu a při posouzení rozsahu, ve němž bude pokuta za opožděné tvrzení daně prominuta, správce daně zohlední skutečnost, zda ekonomické nebo sociální poměry daňového subjektu zakládají tvrdost vzniklé pokuty. Dřívější úprava vůbec tuto pokutu neumožňovala prominout.

  • § 250 odst. 3 DŘ

Tímto ustanovením se změnila výše pokuty za opožděné tvrzení daně vzniklá v důsledku pozdního podání daňového tvrzení, která se nepředepíše a daňovému subjektu nevzniká povinnost ji uhradit, a to v situaci, kdy její vypočtená výše činí částku menší než 1 000 Kč, přičemž dříve šlo o částku 200 Kč.

  • § 251 odst. 4 DŘ

Změna se týká také penále, které se stanovuje ve výši 20 % daného doměrku. Podle současného znění povinnost uhradit penále nevzniká z daně dodatečně tvrzené v dodatečném daňovém přiznání, na jehož základě došlo k doměření daně, což ale neplatí, pokud toto dodatečné daňové přiznání nebylo přípustné. Nutné je však dodat, že se podstatným způsobem pak mění situace, kdy je dodatečné přiznání nepřípustné (konkrétně § 145a DŘ upravující daňové tvrzení podané v zahájeném řízení).

  • § 247 odst. 2 DŘ

Podle tohoto ustanovení platí, že pořádkovou pokutu do 500 000 Kč může správce daně uložit tomu, kdo závažně ztěžuje nebo maří správu daní tím, že bez dostatečné omluvy nevyhoví ve stanovené lhůtě výzvě ke splnění procesní povinnosti nepeněžité povahy, která mu byla stanovena zákonem nebo správcem daně. Ustanovení bylo změněno ve smyslu odstranění podmínky, podle které bylo možné uložit pořádkovou pokutu, pouze v případě, že zákon nestanoví jiný důsledek.

Další pravidla relevantní pro oblast sankcí u DPH obsažené v daňovém řádu zůstávají nadále v platnosti. Za připomenutí zcela jistě stojí také právní úprava pokut za nesplnění povinností souvisejících s kontrolním hlášením, která je obsažena v zákoně č. 235/2004 Sb., zákon o DPH (dále jen „zákon o DPH, ZDPH”). Pokuty související s kontrolním hlášením nebyly novelou daňového řádu dotčeny. Pokuty ke kontrolnímu hlášení podle § 101h ZDPH tedy zůstávají v platnosti a jsou stanoveny v této výši:

  • 1 000 Kč, pokud plátce kontrolní hlášení dodatečně podá, aniž by k tomu byl vyzván,

  • 10 000 Kč, pokud plátce kontrolní hlášení podá v náhradní lhůtě poté, co k tomu byl správcem daně vyzván,

  • 30 000 Kč, pokud plátce kontrolní hlášení nepodá na základě výzvy ke změně, doplnění či potvrzení údajů uvedených v podaném kontrolním hlášení,

  • 50 000 Kč, pokud plátce kontrolní hlášení nepodá ani v náhradní lhůtě,

  • až do výše 50 000 Kč, pokud plátce na základě výzvy správce daně k odstranění pochybností nezmění nebo nedoplní nesprávné nebo neúplné údaje prostřednictvím následného kontrolního hlášení,

  • až do výše 500 000 Kč, pokud nesplněním povinnosti související s kontrolním hlášením plátce závažně ztěžuje nebo maří správu DPH.

Promíjení sankcí

Obecná právní úprava individuálního promíjení příslušenství daně je upravena v §§ 259 až 259c DŘ. V návaznosti na změny vyvolané zejména novelou daňového řádu v promíjení byl vydán nový Pokyn č. GFŘ-D-47 čj. 15921/21/7700-10123-050167 k promíjení příslušenství daně ze dne 8. března 2021, který obsahuje konkrétní podmínky pro promíjení. Generální finanční ředitelství uvádí, že cíl pokynu je „…dostatečně spolehlivě zabezpečit v maximální možné míře jednotné a objektivizované rozhodování o žádostech o prominutí příslušenství daně, vymezuje tímto pokynem skutečnosti, v jejichž faktickém naplnění lze spatřovat důvody, pro které je dle zákonné úpravy možné prominout příslušenství daně. Tímto je Generálním finančním ředitelstvím též vyjádřena snaha zamezit případným excesivním individuálním rozhodnutím tak, aby byla i při aplikaci předmětné zákonné pravomoci založené na kombinaci obecně formulovaných právních pojmů v maximální možné míře šetřena veřejná práva daňových subjektů spočívající na zákazu diskriminace a na právu na řádný proces.”

V případě promíjení pokut ke kontrolnímu hlášení existuje jiný dokument, a to Pokyn GFŘ-D-29 č.j.: 111096/16/7100-20116-050484 (v současném znění po dodatku č. 7 ze dne 4. května 2021).

Pro úplnost lze dodat, že pro promíjení sankcí v roce 2020 a 2021 mohou být také relevantní některá rozhodnutí ministryně financí vydaná v souvislosti s pandemii COVID-19 oznamovaná zveřejněním ve Finančním zpravodaji, která jsou vydávána podle § 260 DŘ.

Příklad – Liberační lhůta u úroku z prodlení

Daňový subjekt podal dne 25. června 2021 přiznání k DPH a kontrolní hlášení za zdaňovací období květen 2021. Výsledkem tohoto přiznání byla daňová povinnost ve výši 1 mil. Kč. Daňová povinnost byla však uhrazena až 25. června 2021 a datum připsání na účet správce daně bylo 28. června 2021. Jaká sankce bude vyměřena?

V daném případě nebude vyměřen úrok z prodlení, přestože k úhradě došlo pozdě, a to dne 28. června 2021, kdy byla platba připsána na účet správce daně. Byla totiž dodržena liberační lhůta tří kalendářních dnů, která je relevantní