Základ daně, sazby daně a výpočet daně

901

Základ daně, sazby daně a výpočet daně

RNDr. Ivan Brychta, Ing. Jana Kolářová

 NahoruZáklad daně – definice

Vymezení základu daně nalezneme v § 36 odst. 1 ZDPH a § 36 odst. 2 ZDPH.

Základem daně je:

a) vše, co jako úplatu obdržel nebo má obdržet plátce za uskutečněné zdanitelné plnění (vč. částky na úhradu spotřební daně) od osoby, pro kterou je zdanitelné plnění uskutečněno, nebo od třetí osoby, bez daně za toto zdanitelné plnění,

b) v případě přijetí úplaty před uskutečněním zdanitelného plnění je to částka přijaté úplaty snížená o daň (lze počítat „zdola” i „shora”).

Vymezení základu daně je „použitelné” bez problémů v případech, kdy je plátcem dodavatel zboží nebo poskytovatel služeb. Pokud však jde o případ plátce nebo identifikované osoby [§ 6g ZDPH, § 6h ZDPH, § 6i ZDPH, § 6k ZDPH, § 6l ZDPH, viz 1. lekce], který přiznává a odvádí daň coby příjemce služeb [§ 108 odst. 3 ZDPH] nebo příjemce zboží pořízeného z jiného členského státu [§ 108 odst. 2 ZDPH], tato definice „pokulhává”, neboť takový plátce úplatu neobdržel ani neobdrží (ten ještě za poskytnuté plnění zaplatí), natož aby definice základu daně zmiňovala identifikovanou osobu. Nicméně i v těchto případech se postupuje podle vymezení základu daně v § 36 a násl. ZDPH.

Co základ daně obsahuje a neobsahuje

ZDPH uvádí výčet toho, co základ daně také zahrnuje, v § 36 odst. 3 ZDPH.

Do základu daně patří položky, které mají být součástí jediné částky, která je podrobena stejnému daňovému režimu (sazbě daně, osvobození od daně). I pokud je na dokladu uveden rozpis položek (např. cena zboží, přepravné, balné, přeložení na jiný dopravní prostředek atp.), může jít jen o kalkulaci celkové ceny a celkového základu daně.

V případě výslovně uvedených součástí základu ZDPH nepřekvapí jiné daně nebo poplatky. Od 1. 4. 2019 došlo k vypuštění dotace k ceně jako součásti základu daně z důvodu podřazení pojmu „dotace k ceně” pod pojem „úplata” v § 4 odst. 1 písm. b) ZDPH. Tato změn a nemá věcné dopady.

Clo je rovněž součást základu daně při dovozu (§ 38 ZDPH).

I když to zákon výslovně v § 36 odst. 3 ZDPH neuvádí, součástí základu DPH je i nadále spotřební daň (dále ještě probereme režim podmíněného osvobození od spotřební daně, kde to nemusí platit – viz § 41 ZDPH, a případně i ekologické daně (z elektřiny, zemního plynu a pevných paliv), jde-li o plnění, které těmto dalším daním podléhá.

V případě zahrnutí:

a) vedlejších výdajů, které jsou účtovány osobě, pro kterou je uskutečňováno zdanitelné plnění při jeho uskutečnění, má zákonodárce na mysli zejména (takže výčet není také úplný) náklady na balení, přepravu, pojištění nebo různé provize,

b) při poskytnutí služby se do základu daně zahrne (ve stejné sazbě!!!) i materiál přímo související s poskytovanou službou (např. hodnota potravin při poskytování stravovacích služeb), což platí i pro

c) při poskytování stavebních a montážních prací provedených na dokončené stavbě nebo spojených s výstavbou jsou součástí základu daně konstrukce, materiál, stroje a zařízení, které se do stavby jako jejich součást montážními a stavebními pracemi zabudují nebo zamontují (např. cihly zabudované ve stavbě).

ZDPH dále uvádí (§ 36 odst. 5 ZDPH), co se nezahrnuje do základu daně:

• Základ daně se sníží o slevu z ceny, pokud je poskytnuta ke dni uskutečnění zdanitelného plnění, tj. DPH počítáme z částky po uplatnění slevy zákazníkovi.

Pokud by byla sleva poskytnuta později než ke dni uskutečnění zdanitelného plnění, jednalo by se důvod pro opravu základu daně (které budeme probírat v 11. lekci).

• Do základu daně se do 31. 3. 2019 nezahrnoval rozdíl ze zaokrouhlení částky daně za zdanitelné plnění, které bylo provedeno způsobem uvedeným v § 37 odst. 1 ZDPH).

Podle znění § 37 odst. 1 ZDPH bylo možné daň zaokrouhlit na celou korunu matematicky, tj. do 0,49 na koruny dolů, od 0,50 na koruny nahoru. Zároveň platilo, že se rozdíl ze zaokrouhlení částky daně nezahrnoval do základu daně. Tento zaokrouhlovací rozdíl se do 31. 3. 2019 nezahrnoval do základu daně. Podle přechodných ustanovení k novele zákonem č. 80/2019 Sb., lze při výpočtu daně po dobu 6 kalendářních měsíců ode dne nabytí účinnosti novelizace postupovat podle ustanovení § 37 ZDPH ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti novelizace.

Zároveň se však do základu daně zahrnoval případný rozdíl ze zaokrouhlení celé úplaty v hotovosti na koruny. Od 1. 4. 2019 se do základu daně nezahrnuje částka vzniklá zaokrouhlením celkové úplaty při platbě v hotovosti při dodání zboží nebo poskytnutí služby na celou korunu.

Tento postup je počínaje 1. 4. 2019, popř. 1. 10. 2019 jediný možný. Pokud bude částka 10,89 Kč hrazena v hotovosti, zaokrouhlí se platba na 11 Kč. Ta již do základu daně podle § 36 odst. 5 ZDPH nevstupuje.

Novelizace zákonem č. 355/2021 Sb. s účinností od 1. 10. 2021 přinesla úpravu, podle které se do základu daně nezahrnuje částka vzniklá zaokrouhlením celkové výše úplaty při dodání zboží nebo poskytnutí služby na celou korunu bez ohledu na formu úhrady, tedy bez ohledu na to, zda platba proběhla v hotovosti nebo bezhotovostně.

 NahoruUrčení základu daně ve speciálních případech I.

Speciálním způsobem podle § 36 odst. 6 ZDPH se určí základ daně v případě bezúplatných plnění a dalších plnění v případech stanovených v ZDPH. Cílem tohoto ustanovení je vyrovnat situaci plátce a neplátce ve stejných případech (podle Směrnice má jít o vrácení dříve uplatněného nároku na odpočet, což však ZDPH takto neupravuje). Základem daně v tomto případě je:

a) cena zboží nebo cena obdobného zboží, za kterou by bylo možné pořídit k DUZP, a pokud nelze takovou cenu určit, výše celkových nákladů vynaložených na dodání k DUZP, a to v případech:

• použití hmotného majetku pro účely nesouvisející s uskutečňováním ekonomických činností plátce [§ 13 odst. 4 písm. a) ZDPH], pokud u tohoto majetku nebo jeho části byl uplatněn nárok na odpočet,

• použití majetku vytvořeného vlastní činností pro účely, kdy nemá plátce nárok na odpočet daně (pouze v případech majetku pořízeného do 31. 3. 2011),

• uvedení do stavu způsobilého k užívání dlouhodobého majetku vytvořeného vlastní činností [§ 4 odst. 4 písm. e) ZDPH], pokud plátce použije tento majetek pro účely, kdy se nárok na odpočet na vstupu krátí způsobem podle § 72 odst. 6 ZDPH (platí v případech pořízení majetku od 1. 4. 2011, více bude v 10. lekci v rámci rozboru možností uplatnění odpočtu v těchto případech),

• vydání vypořádacího podílu na obchodní korporaci nebo podílu na likvidačním zůstatku v nepeněžité podobě ve hmotném majetku (vymezeném podle účetních předpisů), pokud byl u tohoto majetku…