On-line 3měsíční
intenzivní studium
Účetnictví 2022
Garant: Ing. Pavla Strakošová, MF ČR

Input:

Audit účetní závěrky

11.2.2020, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 8 minut

9.5.1
Audit účetní závěrky

prof. Ing. Libuše Müllerová, CSc.

Zákonná povinnost auditu

Povinnost auditu účetní závěrky je upravena v § 20 ZoÚ. Ten stanoví povinnost auditu jednak účetním jednotkám, kterým to stanoví zvláštní právní předpis a dále

  • velkým účetním jednotkám s výjimkou vybraných účetních jednotek, které nejsou subjekty veřejného zájmu,

  • středním účetním jednotkám,

  • malým účetním jednotkám, pokud jsou akciovými společnostmi nebo svěřenskými fondy podle občanského zákoníku a k rozvahovému dni, za které se účetní závěrka ověřuje, a za účetní období bezprostředně předcházející překročily nebo již dosáhly alespoň jedno ze tří níže uvedených kritérií,

  • ostatním účetním jednotkám, pokud za účetní období, za nějž se účetní závěrka ověřuje, a účetní období bezprostředně předcházející překročily nebo již dosáhly alespoň dvou ze tří uvedených kritérií.

Uvedená kritéria jsou:

  1. aktiva netto celkem 40.000.000 Kč,
  2. roční úhrn čistého obratu 80.000.000 Kč,
  3. průměrný počet zaměstnanců v průběhu účetního období 50.

Zákon č. 93/2009 Sb., o auditorech (dále jen ZoAud) stanoví účetním jednotkám v souvislosti s auditem účetní závěrky některé povinnosti. Uveďme alespoň ty nejdůležitější.

Vydání auditorského oprávnění (§ 4 ZoAud)

Komora auditorů vydá auditorské oprávnění osobě, která:

  1. získala vysokoškolské vzdělání v rámci akreditovaného bakalářského nebo magisterského programu nebo zahraniční vysokoškolské vzdělání, pokud je v ČR uznáváno za rovnocenné,
  2. je plně svéprávná,
  3. je bezúhonná,
  4. absolvovala po dobu alespoň 3 let odbornou praxi u auditora jako asistent auditora,
  5. složila auditorskou zkoušku,
  6. nemá evidovaný nedoplatek u orgánů Finanční správy ČR, orgánů Celní správy, nedoplatek na veřejném zdravotním pojištění a nedoplatek na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti,
  7. složila slib auditora.

Určení auditora (§ 17 ZoAud)

Auditora vybírá účetní jednotka ze seznamu auditorů vedených Komorou auditorů ČR a musí ho určit nevyšší orgán účetní jednotky. U akciových společností to je valná hromada akcionářů, u ostatních obchodních společností valná hromada společníků. Nemá-li účetní jednotka nejvyšší orgán nebo auditora tento orgán neurčí, pak ho určí dozorčí orgán této účetní jednotky. Statutární orgán je oprávněn uzavřít smlouvu o povinném auditu pouze s takto určeným auditorem.

Odstoupení od smlouvy (§ 17a ZoAud)

Smluvní vztah podle smlouvy o povinném auditu může účetní jednotka jednostranně ukončit, pouze neprovádí-li auditor povinný audit v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy nebo etickým kodexem. Rozdílnost názorů na účetní řešení nebo auditorské postupy nelze považovat za důvod pro ukončení smluvního vztahu. Odstoupení od smlouvy o povinném auditu účetní jednotkou nebo auditorem oznámí smluvní strana, která od smlouvy odstoupila, neprodleně Radě pro veřejný dohled nad auditorem, a to včetně řádného uvedení důvodů; to platí obdobně i v případě ukončení smluvního vztahu před provedením povinného auditu jiným způsobem.

Práva a povinnosti auditora ve vztahu k účetní jednotce (§ 21 ZoAud)

Auditor není oprávněn nařizovat změny a opravy údajů vykázaných účetní jednotkou. Účetní jednotka je povinna poskytnout auditorovi přiměřenou součinnost. Auditor postupuje při provádění auditorské činnosti v souladu s auditorskými standardy upravenými právem Evropské unie a vydanými Komorou. Seznam auditorských standardů a jejich aktuální znění zveřejňuje Komora auditorů na svých internetových stránkách. Auditor je oprávněn požadovat, aby mu účetní jednotka poskytla veškeré jím požadované doklady a jiné písemnosti, které jsou nezbytné pro řádné provedení auditorské činnosti, dále informace a vysvětlení potřebná k řádnému provedení auditorské činnosti. Auditor a jím pověřené osoby jsou oprávněni být přítomni při inventarizaci majetku a závazků účetní jednotky, popřípadě si statutární auditor může v odůvodněném případě vyžádat provedení mimořádné inventarizace. Statutární auditor je oprávněn vyžádat si písemné pověření k přístupu k informacím vedeným o účetní jednotce u bank, dlužníků a věřitelů. Účetní jednotka je povinna požadavkům statutárního auditora vyhovět. Auditor je oprávněn požadovat odměnu za auditorskou činnost.

Zjistí-li auditor při provádění auditorské činnosti v účetní jednotce, jejíž činnost podléhá podle jiných právních předpisů státním dozoru nebo dohledu České národní banky, skutečnosti, které

  1. nasvědčují tomu, že došlo k porušení jiných právních předpisů upravujících podmínky její činnosti,
  2. mají zásadní negativní vliv na její hospodaření,
  3. mohou ohrozit její časově neomezené trvání,
  4. mohou vést k vyjádření výroku s výhradami, zápornému výroku nebo odmítnutí vyjádření výroku,

je povinen neprodleně písemně informovat příslušný orgán státního dozoru nebo Českou národní banku, pokud jde o účetní jednotku, nad kterou vykonává dohled.

Stejnou povinnost má též auditor, zjistí-li uvedené skutečnosti v účetní jednotce, ve vztahu k níž disponuje účetní jednotka, která podléhá státnímu dozoru nebo dohledu ČNB, 20 % nebo více hlasovacích práv nebo má obchodní podíl ve výši 20 % nebo více základního kapitálu nebo pokud jde o ovládající nebo ovládanou osobu.

Zjistí-li auditor při provádění auditorské činnosti v účetní jednotce uvedené skutečnosti nebo skutečnosti, o kterých se lze důvodně domnívat, že mohou naplnit