On-line 3měsíční
intenzivní studium
Účetnictví 2023
Garant: Ing. Pavla Strakošová, MF ČR

Input:

Kalkulace a výrobní proces, zvířata

9.2.2023, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 19 minut

601
Kalkulace a výrobní proces, zvířata

Ing. Miroslav Brabec a RNDr. Ivan Brychta

  • Vymezení polotovarů, nedokončené výroby a výrobků

  • Ocenění výroby

  • Účtování o výrobě

  • Rostlinná a živočišná výroba

Vymezení polotovarů, nedokončené výroby a výrobků

Pokračujeme v problematice zásob, kterou jsme začali probírat v předchozí lekci. Nyní nás čekají méně časté (a tím možná i složitější) případy zásob – budeme probírat účtování v účtové skupině 12 – Zásoby vlastní činnosti.

Nejprve se věnujme výrobnímu procesu. Zopakujte si podle vymezení v § 9 odst. 2 PVZÚ, co obsahuje nedokončená výroba a polotovary, a podle § 9 odst. 3 PVZÚ vymezení výrobků.

Možný průběh výroby (výrobního procesu) ukazuje následující obrázek:

V daném příkladu se výrobní proces skládá ze 4 fází (0→1, 1→2, 2→3 a 3→4) a hotové výrobky vzniknou až na konci 4 fáze. Na konci předchozích fází (v bodech 1, 2 a 3 máme zatím jen polotovary; je třeba si ale uvědomit, že polotovarem v tom pravém slova smyslu je pouze nedokončený produkt, který je oceněn a odděleně evidován). V ostatních okamžicích výrobního procesu hovoříme o nedokončené výrobě.

Ocenění výroby

ZoÚ nařizuje použít pro ocenění zásob vytvořených vlastní činností (tj. u nedokončené výroby, polotovarů i výrobků) vlastní náklady, viz vymezení v § 25 odst. 5 písm. c) ZoÚ.

Příklad

Vlastními náklady se u zásob vytvořených vlastní činností rozumí přímé náklady vynaložené na výrobu nebo jinou činnost (popřípadě i přiřaditelné nepřímé náklady), které se vztahují k výrobě nebo k jiné činnosti. Zvýrazněné slovo "popřípadě" v předchozí větě neznamená, že zařazení části nepřímých nákladů do kalkulace vlastních nákladů závisí na libovůli účetní jednotky v tom smyslu – teď se nám to hodí, tak je do ocenění zařadíme nebo teď se nám to nehodí, tak je do ocenění zařazovat nebudeme. Spíše je nutné chápat jeho význam ve smyslu – existují-li tyto náklady a zvolená metoda oceňování vyžaduje ocenění včetně těchto nákladů, tak je do kalkulace zařadíme, neexistují-li (to je ovšem v minimu případů), nebo zvolená metoda oceňování těchto zásob tyto náklady neuvažuje, potom je do kalkulace samozřejmě zařazovat nebudeme. Velice důležitá v této souvislosti je poslední věta v odst. 5 § 49 PVZÚ – "volbu metody ocenění provede účetní jednotka s ohledem na povinnosti stanovené zákonem, zejména respektováním principu významnosti a věrného a poctivého zobrazení majetku". Konkrétně – zjistíme-li např. z předběžné kalkulace, že přímé náklady v této kalkulaci činí 90 % veškerých přiřaditelných nákladů, není nutné se již skutečnými nepřímými náklady zabývat. Do přímých nákladů se zahrnuje pořizovací cena materiálu a jiných spotřebovaných výkonů a další náklady, které vzniknou v přímé souvislosti s danou výrobou nebo jinou činností. Na rozcvičení si zkuste určit, které z následujících nákladů účetní jednotky lze považovat za přímé náklady a které jsou nepřímými náklady. Předpokládejme výrobu několika typů dřevěných oken (v případě pouze jednoho typu oken by byly z kalkulačního hlediska všechny náklady přímé):

  1. spotřeba elektrické energie ve výrobním areálu firmy,
  2. sklo,
  3. hodinová mzda truhláře vyrábějícího okna,
  4. mzda údržbáře truhlářských strojů,
  5. namoření rámů do požadovaných odstínů provedené externí firmou,
  6. odpisy robotických výrobních prostředků.

Řešení:

  1. nepřímý náklad,
  2. přímý náklad,
  3. přímý náklad,
  4. nepřímý náklad,
  5. přímý náklad,
  6. v případě jejich použití u jedné kalkulační jednice – přímý náklad, v případě jejich použití u více různorodých kalkulačních jednic – nepřímý náklad.

I z příkladu je patrný základní rozdíl mezi přímými a nepřímými náklady, a to v tom, že přímé náklady jsou takové, které jsou jednoznačně (to znamená bez jakýchkoliv pochybností) přiřaditelné dané výrobě (objektu kalkulace), např.:

  • materiál vstupující do konkrétního výrobku – dřevěného okna (dřevo a sklo na okna),

  • mzdové náklady pracovníka podílejícího se přímo na výrobě (truhlář; ale např. jeho