On-line 3měsíční
intenzivní studium
Účetní závěrka 2021
Garant: Ing. Pavla Strakošová, MF ČR

Input:

Audit - teorie a praxe

12.4.2022, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 30 minut

Audit – teorie a praxe

Ing, Jan Ambrož

Význam auditu

Laická veřejnost někdy považuje povinný audit účetní závěrky za neúčelné zvyšování administrativy a také za zbytečné vynakládání finančních prostředků, které je uloženo účetním jednotkám podle zákona o účetnictví nebo jiných právních předpisů.

Takový názor je chybný, protože cílem auditu, jak je uvedeno v dalším textu, je zajistit ověření klíčových údajů uveřejněných v účetní závěrce, předkládaných uživatelům (viz 1.1).

Právní úprava

Pro audit jako takový je základní právní normou zákon o účetnictví ("ZoÚ"), například § 1b a násl. (kategorie účetních jednotek a popis kritérií), § 7 (věrný a poctivý obraz účetnictví), § 9 rozsah vedení účetnictví, §§ 20 až 22 (audit závěrky a výroční zprávy, konsolidované závěrky), § 21a a § 21b (zveřejňování), § 37 a násl. (správní delikty).

Neméně důležitý je zákon o auditorech ("ZoAud"), na který se na několika místech odkazujeme – mimo jiné jsou podstatná, ustanovení v § 1 (audit a dohled), § 3 a násl. (auditor fyzická a právnická osoba), § 11 (rejstřík), § 14 a násl. (nezávislost, spolupráce, mlčenlivost), § 18 (auditorské standardy), §§ 20 a 20a (zpráva auditora a spis), § 24 a násl. (systém kvality).

Účetnictví

Audit vychází z účetnictví, proto jsou samozřejmě důležité i normy popisující metodiku účetnictví, tj. prováděcí vyhláška k zákonu o účetnictví č. 500/2002 Sb., (dále jen "PVZÚ" nebo "Vyhláška") a České účetní standardy ("ČÚS"). Jinými slovy, účetní jednotka musí dodržovat účetní principy, jejich realizaci podle Vyhlášky a ČÚS.

Novely

V jednotlivých kapitolách upozorňujeme na novely příslušných účetních a daňových norem, zákona o auditorech.

Audit jako povinný mohou ukládat také jiné zvláštní právní předpisy, například k dotacím apod. V článku se zaměříme na "klasické" audity účetní závěrky, a to "povinné" podle § 20 ZoÚ pro "podnikající" účetní jednotky, a to tzv. řádné (nikoliv mimořádné nebo konsolidované závěrky).

Výklad

Postupně si vysvětlíme:

  • základní principy auditu, co je ověřováno, vazby na termín podání daňového přiznání, sankce (1),

  • obecná kritéria pro povinný audit včetně výjimek, posouzení nákladů na audit (2),

  • kategorie účetních jednotek a konkrétní podmínky pro povinný audit (3),

  • účetní specifika u povinně auditované účetní jednotky (4),

  • kdo je auditorem a teorii podle zákona o auditorech, zprávu auditora aj. (5) a

  • v závěrečné kapitole uvedeme několik námětů z praxe, "co" a "jak" je auditováno, ověřováno statutárním auditorem (6).

1. Princip auditu

V této kapitole se věnujeme základním pravidlům pro povinný audit (1.1), krátce "jiným" auditům vč. nepovinného (1.2), vazbám na daně (1.3) a sankcím (1.4).

1.1 Principy

Cílem auditu je ověření účetnictví, tj. zejména účetní závěrky, jestli jsou naplněny principy uvedené především v § 7 ZoÚ. Připomeňme si je, účetní závěrka má být sestavena:

  • srozumitelně, a

  • podávat "...věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví a finanční situace účetní jednotky...".

Účetnictví a Audit

Provázanost zákona o účetnictví a zákona o auditorech je jednoznačně potvrzena v odkazech v § 20 ZoÚ a v § 2 písm. a) ZoAud, ve kterém též nalezneme povinnost ověření, je-li vyžadována "přímo použitelným předpisem Evropské unie".

Zpráva auditora

Výsledek ověření kompletní účetní závěrky se projeví ve formě a obsahu zprávy auditora podle § 18 ZoAud v souladu s auditorskými standardy (více viz 5.2), prezentován je "výrok auditora".

Co je auditováno

Doplňující pravidla související s rozsahem případně auditované účetní závěrky uvádí § 3a PVZÚ. Ke kontrolám vybraných oblastí se vyjadřujeme v šesté kapitole.

Jedná se podle zákona o účetnictví o povinné audity účetní závěrky řádné nebo mimořádné (§ 20 ZoÚ), Výroční zprávy (§ 21) a také konsolidované účetní závěrky (§ 22). Zpráva o vztazích mezi propojenými osobami bývá zpravidla součástí Výroční zprávy, pro kterou se použijí přístupy jako k auditu účetní závěrky a součástí výroční zprávy je také zpráva auditora.

V některých situacích, ač vyplývá jakoby povinnost auditu podle daných kritérií (druhá a třetí kapitola), nemusí být závěrka auditována. Výjimky jsou uvedeny v § 20 odst. 2 ZoÚ a jde o konkurzy, schválení reorganizačních plánů při splnění přesně definovaných podmínek.

ZoÚ a uživatel

Ve zmíněném § 7 zákona o účetnictví je též uvedeno, že úkolem účetní závěrky, v našem případě ověřené auditorem, je umožnit "uživateli", aby mohl činit ekonomická rozhodnutí. S účetní závěrkou může pracovat "kdokoliv", nejde pouze o vlastníky (akcionáře, společníky) obchodní partnery, banky, státní orgány.

Příklad 1.1

Fyzická osoba pan Veselý se rozhoduje, jestli si pořídí jako soukromá osoba akcie společnosti Zisk. Podrobně se seznámil se zveřejněnou závěrkou, na základě které usoudil, že je vhodné a rozumné si akcie koupit. Hlavním jazýčkem na vahách byla kladná zpráva statutárního auditora.

Příklad 1.2

Investiční skupina Peníze zvažuje, do které ze dvou akciových společností (firmy ABC nebo DEF) vloží finanční prostředky. Obě společnosti jsou poměrně nové, zahajují programy "start-up". Pro investora je skutečně velmi důležité, aby zveřejňované údaje byly relevantní. Audit závěrky je k dispozici pouze u první z nich, a tak je volba jednoznačná.

Zveřejnění

Aby se mohl uživatel seznámit s účetní závěrkou, auditem, musí účetní jednotka splnit povinnosti jí dané § 21a zákona o účetnictví. Podle tohoto ustanovení platí, že se musí zveřejnit do 30 dnů po ověření auditorem a schválení.

Novela

Auditor by měl mít po novele zákona o účetnictví, viz § 21b ZoÚ, jednodušší situaci s kontrolami, zda byla závěrka zveřejněna.

Hospodářský rok

Doplňme si, že ve výkladu se odvoláváme na účetní (nebo zdaňovací) období kalendářní rok. V principu se u účetních jednotek s hospodářským rokem uplatňují shodná pravidla.

1.2 Jiné audity

Stručně se zmíníme o "jiných" auditech. Zákon o účetnictví předjímá v § 20 odst. 1, že budou a musí být zpracovány povinně audity i z jiných důvodů, tj. uložených zvláštními předpisy. Někdy hovoříme o auditech tzv. pro zvláštní účely.

Standardně je audit povinný například u dotací poskytovaných ze státního rozpočtu. Běžné jsou audity u přeměn společností atd.

Příklad 1.3

Společnost Jídlo do škol s.r.o. nemá povinný audit účetní závěrky, neboť neplní kritéria podle § 20 zákona o účetnictví (viz dále). K vyúčtování dotace na školní stravování si musí nechat zpracovat audit pro zvláštní účely, a to podle závazné metodiky MŠMT.

Příklad 1.4

Společník pan Šťastný plánuje prodej své části obchodní společnosti k datu 30. 6. 2022. Aby byly údaje pro jednání s kupujícím hodnověrné, je dohodnuto zpracování auditu pro zvláštní účely právě k tomuto datu.

V každém případě, je-li audit dobrovolný, je vhodné postupovat, jako kdyby se jednalo o audit povinný!

1.3 Audit a daně

V teoretickém úvodu nesmí scházet komentář ke vztahu auditu a daně z příjmů.

Termín daňového přiznání

Daňové přiznání se podává automaticky do 1. dubna za předchozí kalendářní rok, jde-li o účetní (zdaňovací) období, anebo o měsíc později, je-li podáno daňové přiznání elektronicky. Pro povinně auditované účetní jednotky, poplatníky daně z příjmů je termín stanoven jinak, a to až do 1. července, jako kdyby daňové přiznání na základě plné moci zpracoval a odevzdal daňový poradce.

Posunutí termínu podání daňového přiznání může a nemusí být výhodné, záleží na částce doplatku nebo přeplatku, jaké byly a budou zálohy na daň.

Jak potvrzují konkrétní příklady v kapitole třetí, potřebná informace: je/není povinný audit, nemusí být k dispozici "včas".

Dobrovolný audit

V mnoha případech se vedení účetní jednotky rozhodne pro dobrovolný audit účetní závěrky. Například z důvodů významných obchodních jednání, přípravy podkladů pro úvěry apod.

Takové rozhodnutí je plně v pravomoci účetní jednotky, vhodné je dodržovat metodiku platnou pro povinné audity. Můžeme výklad doplnit, že se samozřejmě jedná o účelně vynaložené částky, které jsou daňově účinné.

Příklad 1.5

Společnost TUV a.s. si nechává zpracovat dobrovolně audit účetní závěrky k 31. 12. 2021. Daňové přiznání je ale povinna odevzdat dříve, nikoliv až prvního července 2022.

Zpravidla probíhají auditorské práce v několika etapách a jsou dokončeny až v účetním období následujícím, proto účtujeme dohadné položky pasivní, které nadbytečně zmiňuje Pokyn D-22 v poznámce k § 23 odst. 2 ZDP.

Náklady vynaložené na povinný audit je nutné uvádět v příloze účetní závěrky pouze za předpokladu, že se jedná o velkou účetní jednotku podle § 39c odst. 2 PVZÚ.

1.4 Sankce za nesplnění povinností

Zákon o účetnictví v § 37 a násl. ZoÚ uvádí sankce, resp. popisuje správní delikty za porušení pravidel stanovených zákonem o účetnictví. Týkají se též povinných auditů, a to nesplnění povinnost ověření auditorem:

  • účetní závěrky § 37a odst. 1 písm. j) ZoÚ a

  • výroční zprávy podle ustanovení § 37a odst. 1 písm. k) ZoÚ.

Sankce může být astronomická, neboť se počítá z netto hodnoty aktiv až do výše tří procent, viz § 37 odst. 1 písm. h) a písm. i) a odstavec druhý písm. b) zákona o účetnictví.

2. Povinnost auditu a kritéria

Základní informace jsme uvedli v předchozím textu, a tak se nyní můžeme zaměřit na obecná hodnotová kritéria pro povinný audit (2.1) s tím, že pro jednotlivé kategorie účetních jednotek se aplikují různě (viz třetí kapitola), neboť se odvoláváme na kritéria pro kategorizaci účetních jednotek (2.2).

2.1 Kritéria audit

Podmínky jsou uvedeny v § 20 ZoÚ a naleznete je v následující tabulce.

Kritérium Hodnota v Kč Poznámka
Aktiva celkem 40 000 000 Úhrn aktiv v rozvaze
Obrat 80 000 000 Čistý obrat, tj. výnosy snížené o prodejní slevy
Počet zaměstnanců 50 Průměrný přepočtený stav zaměstnanců

Testujeme samozřejmě příslušné údaje za účetní období, proto si doplníme, že hodnotou Aktiva celkem rozumíme částku netto, a to podle § 1d ZoÚ.

  • Obrat se v některých případech přepočítává na dvanáct kalendářních měsíců: tj. vydělí se daným počtem měsíců a vynásobí dvanácti.

  • Počet zaměstnanců zjišťujeme standardním způsobem podle statistických pravidel.

Příklad 2.1

Účetní jednotka řeší, jestli výše účetních oprávek (odpisů) ovlivní případnou povinnost povinného auditu. Správná odpověď je zřejmá, ano, neboť ke změně zákona došlo již dávno, platí netto hodnota od 1. 1. 2016.

Dvě účetní období

Nesmíme zapomínat, jak je podrobně popsáno v další kapitole, že pro audit za účetní období X, sledujeme u některých účetních jednotek ("malé" a "ostatní malé") hodnoty také za období X-1!

Příklad 2.2

Společnost Prodej s.r.o. je malou účetní jednotkou, která splnila podmínky pro audit účetní závěrky za účetní období kalendářní rok 2020. Jestli má nebo nemá povinnost aktuální závěrku auditovat, paní účetní, vzhledem k vývoji firmy, dlouho nevěděla, neboť musí být pro odpověď "ANO" překročena kritéria též za rok 2021, nejen za rok 2020!

2.2 Kritéria kategorie účetních jednotek

Parametry jsou uvedeny v § 1b a násl. ZoÚ. Zkoumáme výše uvedená tři kritéria: aktiva, obrat a počet zaměstnanců, definovaná v § 1d ZoÚ. Jsou různá pro účetní jednotky (nebo skupiny), a to pro mikro, malé, střední a velké.

Konkrétní hodnoty uvádíme v následující kapitole, neboť podle kategorie účetní jednotky jsou voleny i podmínky pro povinný audit.

Audit vs. kategorie účetní jednotky

V článku se zabýváme testováním podmínek pro povinný audit účetní závěrky, nikoliv hodnocením parametrů pro zařazení účetní jednotky ("ÚJ") do konkrétní kategorie, tj. typu.

Připomínáme, že podle kategorie účetní jednotky s účetními předpisy ukládá povinnost rozsahu vedení účetnictví a také rozsahu účetní závěrky, jak je důkladně rozebráno v článku účetní závěrky, viz též čtvrtá kapitola.

3. Kategorie účetní jednotky a povinný audit

Pravidla pro povinný audit jsou navázána na typ, kategorii účetní jednotky, které stanoví § 1b a násl. ZoÚ. Pro náš výklad jsme si standardní kategorie trochu upravili, jedná se o účetní jednotky z pohledu vzniku povinnosti auditu:

  • velké (3.1),

  • střední (3.2),

  • malé a ostatní malé (3.3),

  • jiné (3.4).

3.1 Velké účetní jednotky

V ustanovení § 20 odst. 1 písm. a) ZoÚ je upravena automatická povinnost auditu účetní závěrky pro tyto subjekty.

Příklad 3.1

Účetní společnost Alfa a.s. nemá s povinným auditem žádné problémy, neboť vždy byla naplněna obecná kritéria pro povinný audit (viz výše), Jedná se totiž o velkou účetní jednotkou podle § 1c odst. 3 ZoÚ.

Kategorizace ÚJ

Aby byla účetní jednotka považována za "velkou", stačí překročit k rozvahovému dni alespoň dvě z hodnot uvedených v tabulce.

Kritérium Hodnota v Kč
Aktiva celkem 500 000 000
Obrat 1 000 000 000
Počet zaměstnanců 250

Uvedený § 20 odst. 1 písm. a) zákona o účetnictví neplatí pro vybrané účetní jednotky, které nejsou subjekty veřejného zájmu (viz § 1a zákona o účetnictví). Doplňme si, že podle § 1b odst. 5 ZoÚ je velkou účetní jednotkou vždy subjekt veřejného zájmu a vybraná účetní jednotka.

3.2 Střední účetní jednotky

Pro tyto účetní jednotky povinnost auditu určujeme podle § 20 odst. 1 písm. b). Jako střední účetní jednotky jsou definované v § 1c odst. 2 ZoÚ.

Kategorizace ÚJ

Jde o takové subjekty, které nejsou mikro nebo malou účetní jednotkou a k rozvahovému dni nepřekračují alespoň dvě z hodnot pro kategorizaci uvedenou v tabulce v části 3.1.

Příklad 3.2

Společnost Beta a.s. řeší, je-li za účetní období 2021 střední účetní jednotkou, a to na základě testu parametrů:

Kritérium Hodnota v Kč v rozvaze Střední úč. jednotka
Aktiva celkem 300 000 000 Ne
Obrat 1 000 001 000 Ano
Počet zaměstnanců 260 Ano

Kritéria pro audit

Zde je postup jednoznačný, neboť je audit povinný podle § 20 odst. 1 písm. b) zákona o účetnictví.

Příklad 3.3

Společnost Beta a.s., obdobně jako společnost Alfa v předchozí části, má povinný audit účetní závěrky za rok 2021. Situace za rok 2022 může být jiná, a to podle výsledků testování pro teoretickou změnu typu účetní jednotky.

3.3 Malé a ostatní malé účetní jednotky

Postupujeme podle ustanovení § 20 odst. 1 písm. c) a písm. d) ZoÚ. To znamená, že kontrolujeme obecná kritéria uvedená v kapitole 2.1.

Jedná se o velkou množinu účetních jednotek, proto také v této části uvádíme vzorové příklady (3.3.1) a upozorňujeme na časté nepřesnosti vyskytující se při hodnocení parametrů pro povinný audit (3.3.2).

Malé vs. ostatní malé

Rozlišujeme pro náš výklad, jestli se jedná o:

  • "malé" účetní jednotky, tj. akciové společnosti, pro které jsou kritéria přísnější. To platí též pro svěřenské fondy podle občanského zákoníku,

nebo

  • "ostatní malé" účetní jednotky.

Kategorizace ÚJ

Doplníme si podmínky pro zařazení do kategorie malá účetní jednotka podle § 1b odst. 2 zákona o účetnictví. Jde o účetní jednotku, která není mikro účetní jednotkou a nepřekročí alespoň dvě z hraničních hodnot níže uvedených v tabulce.

Kritérium Hodnota v Kč
Aktiva celkem 100 000 000
Obrat 200 000 000
Počet zaměstnanců 50

Kritéria pro audit

Platí obecná kritéria, ale v praxi je nutné zohlednit, že:

  • testujeme současné a minulé účetní období,

  • pro akciové společnosti platí jedna hodnota, a

  • pro ostatní malé účetní jednotky dva parametry.

3.3.1 Vzorové příklady

Nejlépe si rozdíly vysvětlíme na dalších příkladech.

Příklad 3.4

Společnost Gama, a.s., vykázala v účetních závěrkách za roky 2020 a 2021 následující údaje uvedené v tabulce (pro přehlednost jsou k dispozici i obecné parametry podle části 2.1),

Kritérium Obecné 2020 2021
Aktiva celkem 40 000 000 35 000 000 42 000 000
Obrat 80 000 000 79 000 000 78 000 000
Počet zaměstnanců 50 52 43

Je zřejmé, že za rok 2020 je naplněno kritérium Aktiva, za aktuální rok 2021 parametr počet zaměstnanců, proto je audit za účetní období 2021 povinný.

Příklad 3.5

Společnost Gama s.r.o. eviduje následující údaje pro testování povinného auditu.

Kritérium Obecné 2020 2021
Aktiva celkem 40 000 000 45 000 000 41 000 000
Obrat 80 000 000 85 000 000 72 000 000
Počet zaměstnanců 50 42 51

Kontrola parametrů je velmi jednoduchá. Za rok 2020 jsou překročeny hodnoty Aktiv a Obrat, za rok 2021 Aktiva a počet zaměstnanců. Audit za účetní období 2021 je povinný, přestože obrat společnosti výrazně poklesl.

3.3.2 Kontrola kritérií pro audit

V této části upozorníme na často se vyskytující dvě nepřesnosti, časový tlak a hodnotu netto Aktiv.

Příklad 3.6

Účetní společnosti Delta s.r.o. řeší, jestli je či není povinný audit za rok 2021, a kdy je termín pro podání daňového přiznání. Pro jednání vedení připravila na začátku roku 2022 následující podklady.

Kritérium Obecné 2020 2021
Aktiva celkem 40 000 000 43 000 000 39 000 000
Obrat 80 000 000 81 000 000 80 000 000?
Počet zaměstnanců 50 51 54
Audit x ANO NEVÍM

Za předchozí účetní období byla situace jednoduchá, ale nyní se neví, jestli bude splněn i druhý parametr obrat. Stále se totiž řeší mimo jiné dohadné položky aktivní spojené s odhadem nároku na škodní událost (plus) a také prodejní slevy (mínus).

Obecnou povinností účetní jednotky je dodržet platnou metodiku účetnictví a skutečně může "až na poslední chvíli" být známá konečná hodnota obratu pro povinný audit a tím také termín podání daňového přiznání.

Připomínáme, že neúčtování dohadné položky aktivní, zde oprávněné náhrady škody podle pojistné smlouvy, může vést k nesprávnému zkreslení a změně podmínek pro povinný audit.

Příklad 3.7

Společnost Delta a.s. měla povinný audit za rok 2020 a paní účetní je přesvědčena, na základě níže uvedených hodnot, že tato povinnost za rok 2021 není.

Kritérium Obecné 2021
Aktiva celkem 40 000 000 41 000 000
Obrat 80 000 000 78 000 000
Počet zaměstnanců 50 48

Následnou kontrolou bylo zjištěno, že omylem je v kontrolní excelovské tabulce na řádku Aktiva Celkem zaznamenána chybně částka "brutto". Správně má být "netto" 39 000 000 Kč a audit není povinný!

3.4 Jiné účetní jednotky

V předchozí kapitole jsme řešili povinnost auditu pro akciové společnosti nebo společnosti s ručením omezeným.

Doplňme si výklad, že pro ostatní obchodní korporace, například veřejnou obchodní společnost, komanditní společnost, družstva aj., aplikujeme, jak z textu vyplývá, pravidla platná pro společnost s ručením omezeným.

Fyzická osoba

Uvedené platí též ro podnikající fyzické osoby.

Připomínáme, že v úvodní kapitole jsme již řešili, že povinnost auditu může být uložena podle zvláštních právních předpisů. Pro takové subjekty nezkoumáme výše uvedená kritéria.

Jedná se například o banky, nadace, pojišťovny atd. Vždy je nutné v těchto případech při auditu vzít v úvahu specifika té které účetní jednotky, například neziskového nebo bankovního sektoru aj.

Mikro účetní jednotky

Výklad doplňujeme o odkaz na § 1b odst. 1 ZoÚ, v němž jsou popsána kritéria pro tzv. mikro účetní jednotky. Hodnoty ukazatelů jsou tak nízké, že v kontextu výše uvedeného výkladu nejsou tyto mikro účetní jednotky zmíněny v § 20 ZoÚ. Přesto jsou uvedeny v § 3a PVZÚ, tj. například sestavují rozvahu a výkaz zisku a ztrát v plném rozsahu, mají-li povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem.

4. Metodika účetnictví auditované účetní jednotky

Pro účetní jednotky s povinným auditem existuje několik specifik při aplikaci účetních metod. Dají se dovodit z povinností uložených účetními předpisy podle typu (kategorií) účetních jednotek nebo jsou výslovně zdůrazněny jako povinné postupy u auditovaných subjektů.

Zdůrazníme si tři vybrané vzorové případy týkající se: problematiky oceňování (4.1.1), odložené daně (4.1.2) a obsahu přílohy (4.1.3). Rekapitulujeme rozdíly a uvádíme praktické rady v části 4.2.

4.1.1 Oceňování

Účetní předpisy, nejen zákon o účetnictví (§ 24 a násl.), ale také tzv. prováděcí normy Vyhláška a Český účetní standard, kladou velký důraz na správné oceňování v účetnictví. Bohužel není upraveno mnoho rozdílů mezi auditovanými a neauditovanými účetními jednotkami.

Na straně druhé je přirozené, že se auditor zejména v oblasti výše účetních odpisů (oprávek), tvorby opravných položek a rezerv, často dostává do rozporu s vedením účetní jednotky.

Příklad 4.1

Vedení účetní jednotky Velkoobchod a.s. připravuje expanzi, na kterou bude potřebovat dlouhodobý úvěr. Pro jednání s bankami je samozřejmě klíčovým dokumentem účetní závěrka s co nejlepšími ukazateli. Přesto auditor, souladu s účetními principy a také auditorskými postupy, požaduje korekci odpisového plánu, tvorbu účetních opravných položek a rezerv.

Nebudou-li oprávněné připomínky auditora akceptovány, je možné, že se tato skutečnost promítne i v typu výroku auditora.

Reálná hodnota

Jen ve výjimečných situacích se ocenění provádí tzv. reálnou hodnotou, například § 61c PVZÚ aj.

4.1.2 Odložená daň

Podle obecných zvyklostí je běžné o ní účtovat, zejména o odloženém daňovém závazku (o pohledávce jen při splnění daných podmínek podle § 59 PVZÚ a ČÚS č. 003), jde-li o účetní jednotku s povinným auditem, resp. účetní závěrka je v plném rozsahu. Tato skutečnost může výrazně ovlivnit i posouzení stavu dvou na první pohled obdobných účetních jednotek.

Příklad 4.2

Nám známý investor firma Peníze se