On-line 3měsíční
intenzivní studium
Účetní závěrka 2021
Garant: Ing. Pavla Strakošová, MF ČR

Input:

Harmonogram účetní závěrky velké účetní jednotky

22.3.2019, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 18 minut

4.28.5
Harmonogram účetní závěrky velké účetní jednotky

Ing. Zdenka Cardová a Ing. Jindřich Carda

Název účetní jednotky:

Označení:

Číslo:

Zpracoval:

Kontroloval:

Platnost:

Závaznost:

Datum vydání:

Vydává:

Nahrazuje:

Doplňuje:

Počet stran:

Přílohy:

Struktura vnitřního předpisu o harmonogramu účetní závěrky velké účetní jednotky je zaměřena na:

1. Přípravné práce na účetní závěrku – inventarizace, účetní analýza

2. Uzavírání účetních knih (účetní uzávěrka), daňová analýza

3. Sestavení účetní závěrky

4. Audit účetní závěrky

5. Odevzdání daňového přiznání spolu s účetní závěrkou na finanční úřad

6. Vyhotovení výroční zprávy

7. Zveřejnění údajů z účetní závěrky

8. Úschovu účetní závěrky a výroční zprávy

1. Přípravné práce na účetní závěrku

Základem přípravných prací na účetní uzávěrku a následně na účetní závěrku je inventarizace.

Cílem inventarizace je ověřit, zda stav a ocenění majetku a závazků v účetnictví odpovídá skutečnosti. Inventarizaci podléhají veškerá aktiva a pasiva (tedy i účty vlastního kapitálu), včetně skutečností účtovaných v knize podrozvahových účtů (tj. například drobného hmotného a nehmotného majetku, závazků z titulu leasingu atd.).

Postup při inventarizaci můžeme shrnout do následujících bodů:

  • Zjištění účetního stavu a ocenění majetku a závazků.

  • Zjištění skutečného stavu, tj. provedení fyzické nebo dokladové inventury.

  • Ověření, zda zjištěný skutečný stav odpovídá stavu majetku a závazků v účetnictví, vyčíslení a zúčtování inventarizačních rozdílů.

  • Ověření ocenění majetku a závazků.

  • Zabezpečení dalších souvislostí a informací, které by měla inventarizace zajišťovat.

  • Zabezpečení uložení provedených inventarizací, viz – vnitřní předpis „Inventarizace majetku a závazků“.

Inventarizace se prolíná s účetní analýzou.

Cílem účetní analýzy je zjištění výsledku hospodaření před zdaněním, které na základě výsledků inventarizace, zahrnuje zejména:

  • kontrolu časového rozlišení nákladů a výnosů,

  • vyúčtování dohadných položek,

  • tvorbu a zúčtování rezerv,

  • řešení pohledávek po lhůtě splatnosti,

  • tvorbu a zúčtování opravných položek k majetku,

  • vyúčtování kurzových rozdílů,

  • oceňování reálnou hodnotou a ekvivalencí,

  • vyčíslení a proúčtování stavu, případně změny stavu zásob vlastní výroby (pokud se o ní běžně neúčtuje),

  • účtování objemu výkonů vlastních činností, např. přepravné (pokud se o nich běžně neúčtuje),

  • vyčíslení a proúčtování zásob na cestě,

  • vyúčtování DPH (přepočet ročního koeficientu, pokud přichází v úvahu) apod.

Dílčí termíny: …………………………….. Odpovídá: ……………………………..

2. Uzavírání účetních knih (účetní uzávěrka), daňová analýza

Po provedené inventarizaci včetně účetní analýzy můžeme přikročit k sestavení hlavní knihy před zdaněním (obratové předvahy) k poslednímu dni účetního období, kde jsou uvedeny počáteční zůstatky aktivních a pasivních účtů, obraty stran MD a Dal jednotlivých syntetických účtů za celé účetní období, dále konečné zůstatky aktivních a pasivních účtů a konečné stavy účtů nákladů a výnosů (popřípadě při vedení účetnictví ve zjednodušeném rozsahu zůstatky a obraty účtových skupin) k poslednímu dni účetního období. Rozdíl mezi výnosy a náklady představuje výsledek hospodaření před zdaněním. Dalším krokem je daňová analýza.

Cílem daňové analýzy je výpočet daně z příjmů právnických, resp. fyzických osob. Tato etapa zahrnuje úpravu účetního výsledku hospodaření (po provedení inventarizace majetku a závazků a účetní analýze) na daňový základ podle struktury daňového přiznání a v souladu se zákonem o daních z příjmů. V této souvislosti je třeba upozornit, že je třeba mít k dispozici zákon o daních z příjmů, který platí k rozvahovému dni, resp. k poslednímu dni zdaňovacího období, a dále „Přiznání k dani z příjmů právnických osob“ na příslušný kalendářní rok včetně pokynů k vyplnění tohoto přiznání; aktuální verzi daňového přiznání i pokynů k němu lze získat na www.mfcr.cz.

Po zjištění daňové povinnosti na daňovém přiznání následuje etapa zúčtování splatné a odložené daně.

Daň splatná se zjistí na základě základu daně a sazby stanovené zákonem o daních z příjmů. Zjištěná daňová povinnost za dané účetní období se účtuje na vrub nákladů a ve prospěch závazku vůči státu. V termínech stanovených zákonem je třeba splatnou daň zaplatit.

Na rozdíl od splatné daně se odložená daň za běžné období neplatí, její platba se odkládá do příštích období. Daň odložená vyplývá z rozdílů, které nastávají v momentě odlišného pohledu účetního a daňového na určité položky v účetnictví. Zásadou je, že se musí jednat o přechodné rozdíly.

Základ pro výpočet odložené daně se zjišťuje ze všech přechodných rozdílů, které vznikají z rozdílného účetního a daňového pohledu na položky zachycené v účetnictví, tj. zejména:

  • rozdílu mezi účetní a daňovou zůstatkovou hodnotou dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku odpisovaného,

  • a dalších rozdílů – například opravné položky k zásobám, opravné položky k pohledávkám, rezervy tvořené nad rámec příslušných zákonů, při nerealizované ztrátě z předchozích let.

Odložená daňová pohledávka nebo odložený daňový závazek se zjistí jako součin výsledného rozdílu a sazby daně z příjmů, která je stanovena zákonem o daních z příjmů. Za porušení vzájemného zúčtování v účetnictví a v účetní závěrce účetní jednotky se nepovažuje účtování odložené daně. Změní-li se sazba daně z příjmů, je nutno přepočítat zůstatek účtu odložené daně a rozdíl zaúčtovat.

Viz vnitřní předpis „Odložená daň“.

Dalším krokem při uzavírání účetních knih je:

  • zúčtování všech zůstatků účtů třídy 5 a 6 na Účet zisků a ztrát a dále

  • zúčtování všech zůstatků aktivních a pasivních účtů a zůstatku na Účtu zisků a ztrát na vrub a ve prospěch Konečného účtu rozvažného. Tento účet je po výše uvedených převodech vyrovnán a představuje schéma bilance k rozvahovému dni.

Při otevírání účetních knih k prvnímu dni následujícího účetního období se transformuje rozdíl mezi součtem počátečních zůstatků účtů aktiv a počátečních zůstatků pasiv prostřednictvím účtu Výsledek hospodaření ve schvalovacím řízení.

Dílčí termíny: …………………………….. Odpovídá: ……………………………..

3. Sestavení účetní závěrky, zhodnocení výsledků za příslušný rok

3.1. Účetní závěrka

V souladu s ustanovením § 18 ZoÚ tvoří účetní závěrku podnikatelů (u velké účetní jednotky):

  1. rozvaha,
  2. výkaz zisku a ztráty,
  3. příloha,
  4. přehled o peněžních tocích
  5. přehled o změnách vlastního kapitálu.

Účetní závěrku sestavuje velká účetní jednotka vždy v plném rozsahu:

ROZVAHA V PLNÉM ROZSAHU

Rozvaha v plném rozsahu, která zahrnuje všechny položky podle přílohy č. 1 PVZÚ.

K rozvahovému dni za období 2018 je nutno rozhodnout, zda bude vykazováno „Časové rozlišení aktiv” samostatně v položce „D:” nebo bude vykazováno v rámci pohledávek.

Obdobně i v případě pasiv je nutno rozhodnout, zda bude vykazováno „Časové rozlišení pasiv” samostatně v položce „D:” nebo bude vykazováno v rámci závazků.

Účetní jednotka rozhodne, který způsob vykazování časového rozlišování zvolí nejpozději k rozvahovému dni; kombinace obou způsobů vykazování není přípustná. Zvolený způsob vykazování v pasivech musí být shodný se způsobem vykazování časového rozlišení v aktivech rozvahy.

VÝKAZ ZISKU A ZTRÁTY V PLNÉM ROZSAHU

Výkaz zisku a ztráty v plném rozsahu, který zahrnuje všechny položky podle přílohy č. 2 (druhové členění) nebo přílohy č. 3 (účelové členění) PVZÚ.

PŘÍLOHA V ÚČETNÍ ZÁVĚRCE V PLNÉM ROZSAHU

Příloha v účetní závěrce v plném rozsahu pro velké účetní jednotky zahrnuje:

  • základní informace vymezené v § 39 PVZÚ (platné pro všechny účetní jednotky),

  • další informace vymezené § 39b (platné pro střední a velké účetní jednotky) a

  • doplňující informace vymezené v § 39c (platné pouze pro velké účetní jednotky).

K základním informacím patří zejména:

  • název a sídlo účetní jednotky, IČO dle veřejného rejstříku, právní formu, předmět podnikání, rozvahový den, okamžik sestavení účetní závěrky, podpis odpovědné osoby dle účetní jednotky (statutární orgán);

  • informace o použitých účetních metodách, zásadách;

  • informace o použitém oceňovacím modelu a technice při ocenění reálnou hodnotou;

  • pohledávky a dluhy, které mají splatnost k rozvahovému dni delší než 5 let;

  • pohledávky a dluhy (jejich celkovou výši), které jsou kryty věcnými zárukami;

  • zálohy, závdavky, zápůjčky a úvěry poskytnuté řídícím, kontrolním a správním orgánům;

  • mimořádné výnosy a náklady svým objemem nebo původem;

  • pohledávky a dluhy, které nejsou vykázány v rozvaze;

  • průměrný přepočtený počet zaměstnanců v průběhu účetního období.

K dalším informacím patří zejména:

  • název a sídlo konsolidovaných účetních jednotek nebo přidružených účetních jednotek s uvedením výše podílu na základním kapitálu, výši jejich vlastního kapitálu a výsledku hospodaření z účetní závěrky za poslední účetní období; tyto informace neuvádí, pokud by je vážně poškozovaly nebo, pokud jsou informace součástí širší konsolidované skupiny (nutné popsat v příloze);

  • název, sídlo a právní formu každé z účetních jednotek, v níž je účetní jednotka společníkem s neomezeným ručením; další informace o konsolidačních skupinách;

  • informace o akciích, vyměnitelných dluhopisech a podobných cenných papírech;

  • další informace o zaměstnancích; další informace o odměnách členům řídících, kontrolních a správních orgánů;

  • informace o navrhovaném rozdělení zisku či úhradě ztráty;

  • u jednotlivých položek dlouhodobých aktiv informace o počátečních a konečných stavech, přírůstcích a úbytcích; oprávky, opravné položky, případně úroky, které jsou dle rozhodnutí účetní jednotky součástí ocenění majetku;

  • výši odložené daně a její vývoj;

  • informace o operacích, které nejsou zahrnuty v rozvaze, včetně finančních dopadů;

  • informace o transakcích se spřízněnými stranami.

K doplňujícím informacím platným pouze pro velké účetní jednotky patří zejména:

  • informace o rozčlenění tržeb z prodeje zboží, výrobků a služeb podle kategorií činností a podle zeměpisných trhů (pokud účetní jednotku nepoškozují; informace o vynechání údajů je nutno popsat v příloze);

  • celkové odměny

    1. účtované auditorem za povinný audit roční účetní závěrky a celkové odměny účtované auditorem za jiné ověřovací služby,
    2. za daňové poradenství a jiné neauditorské služby.

Tyto informace se neuvádí, pokud jsou obsaženy v příloze v konsolidované účetní závěrce.

Vzory rozvahy a výkazu zisku a ztráty včetně obsahového vymezení položek a jejich uspořádání upravuje vyhláška č. 500/2002 Sb., v platném znění, stejně tak i obsah přílohy a dalších přehledů.

PŘEHLED O PENĚŽNÍCH TOCÍCH

Přehled o peněžních tocích je rozpisem vybraných položek majetku a podává informaci o přírůstcích (příjmech) a úbytcích (výdajích) peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů v členění na provozní, investiční a finanční činnost v průběhu účetního období.

Volba metody, koncepce a modelu přehledu o peněžních tocích, obsahová náplň peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů a dalších ukazatelů je při respektování ustanovení § 40, 41, 42 a 43 vyhlášky č. 500/2002 Sb., v platném znění, v pravomoci vykazující účetní jednotky.

ČÚS č. 023 Přehled o peněžních tocích uvádí příklad možného řešení přehledu o peněžních tocích nepřímou metodou.

PŘEHLED O ZMĚNÁCH VLASTNÍHO KAPITÁLU

Přehled o změnách vlastního kapitálu je rozpisem položky „A. Vlastní kapitál” z rozvahy a podává informaci o uspořádání jeho položek, které vyjadřují jeho celkovou změnu za účetní období.

I tento přehled (jeho struktura) je v pravomoci vykazující jednotky.

Přehled o změnách vlastního kapitálu podává informace o zvýšení nebo snížení jednotlivých složek vlastního kapitálu mezi dvěma rozvahovými dny. Účetní jednotky vyčíslí vyplacené podíly na zisku a zdroje, ze kterých bylo čerpáno.

Poznámka:

Každá z položek rozvahy, z položek výkazu zisku a ztráty, z položek přehledu o peněžních tocích a z položek přehledu o změnách vlastního kapitálu obsahuje též informaci o výši této položky uvedené za bezprostředně předcházející účetní období (dále jen „minulé účetní období”).

Termín sestavení účetní závěrky: …………………………….. Odpovídá: ……………………………..

3.2. Zpracování ukazatelů pro finanční rozbor

Termín: …………………………….. Odpovídá: ……………………………..

4. Ověření roční účetní závěrky auditorem

V souladu s § 20 ZoÚ.

Termín: …………………………….. Odpovídá: ……………………………..

5. Odevzdání daňového přiznání spolu s účetní závěrkou na finanční úřad

Účetní závěrka je součástí přiznání k dani z příjmů právnických osob, popřípadě přiznání k dani z příjmů fyzických osob. Při odevzdání je třeba respektovat pravidla stanovená daňovými předpisy; základní termíny jsou – nejpozději do 3 měsíců po uplynutí zdaňovacího období, případně nejpozději do 6 měsíců po uplynutí zdaňovacího období v případě povinného auditu, nebo pokud daňové přiznání zpracovává daňový poradce (plná moc udělená poradci musí být uplatněna u správce daně před uplynutím 3 měsíců od konce zdaňovacího období).

6. Vyhotovení výroční zprávy

Obsah výroční zprávy je stanoven v § 21 ZoÚ.

Povinnost vyhotovit výroční zprávu mají firmy, které mají povinnost ověřování účetní závěrky auditorem. Auditor je povinen ověřit, zda výroční zpráva je v souladu s účetní závěrkou.

Účelem výroční zprávy je uceleně, vyváženě a komplexně informovat o vývoji jejich výkonnosti, činnosti a stávajícím hospodářském postavení.

Výroční zpráva musí kromě informací nezbytných pro naplnění účelu výroční zprávy dále obsahovat nejméně finanční a nefinanční informace:

  • o skutečnostech, které nastaly až po rozvahovém dni a jsou významné,

  • o předpokládaném vývoji činnosti účetní