Novinky v zákoně o účetnictví platné od 1. 1. 2024 pro podnikatele

3.5

Novinky v zákoně o účetnictví platné od 1. 1. 2024 pro podnikatele

Ing. Pavla Strakošová, Ing. Dagmar Procházková

Novela ZoÚ, obsažená v zákoně č. 349/2023 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů, tzv. konsolidační balíček, od účetního období, které začne od 1. 1. 2024, přináší následující změny:

• nově vymezuje čistý obrat,

• dává účetním jednotkám možnost vedení účetnictví i v jiné než české měně – tzv. FUNKČNÍ MĚNA,

• doplňuje nové informace, které je zapotřebí uvádět do výroční zprávy,

• pro vyjmenované účetní jednotky stanoví povinnost vyhotovovat zprávu o udržitelnosti, případně konsolidovanou zprávu o udržitelnosti a zveřejňovat ji,

• pro vyjmenované účetní jednotky stanoví povinnost sestavit a zpřístupnit zprávu o daních z příjmů, případně konsolidovanou zprávu o daních z příjmů (nejdříve za účetní období započaté od 22. 6. 2024).

Nově § 1 odst. 2 ZoÚ stanoví kromě pojmu "roční úhrn čistého obratu" i pojem "čistý obrat". V případě čistého obratu jde o obrat, který vychází pouze z výnosů z prodeje výrobků a zboží a z poskytování služeb. Pojem "roční úhrn čistého obratu" nově účetní jednotka vypočte tak, že čistý obrat přepočítá poměrně na 12měsíční období.

Novela vyhlášky č. 500/2002 Sb. k čistému obratu v § 35 doplňuje, že pro účely určení čistého obratu se výnosy z prodeje výrobků a zboží a z poskytování služeb rozumí výnosy, na kterých je založen obchodní model účetní jednotky. Při určování těchto výnosů účetní jednotka přihlíží zejména k odvětví a trhu, na kterém působí, a k podstatě činnosti pro zákazníky. Pro účely určení čistého obratu účetní jednotka nepřihlíží k tomu, ve které položce výkazu zisku a ztráty je výnos vykazován.

Jelikož nová úprava se vztahuje až na účetní období, začínající nejdříve od 1. 1. 2024, roční úhrn čistého obratu za předcházející období se vypočte podle předchozího znění ZoÚ. Nová úprava obratu se promítla i do úprav výkazu zisku a ztráty v druhovém členění i v účelovém členění.

Nově si budou moci účetní jednotky zvolit za svou měnu účetnictví i jinou měnu než Kč. Vedení účetnictví v jiné měně je možné pouze za předpokladu, že tato jiná měna je pro účetní jednotku funkční měnou. Funkční měnou se rozumí měna primárního ekonomického prostředí, ve kterém účetní jednotka působí. Funkční měnou může být pouze euro, americký dolar nebo britská libra.

Pokud účetní jednotka obchoduje převážně v eurech, koncoví zákazníci platí v eurech, k financování svých aktivit čerpá bankovní úvěr v eurech a většinu svých peněžních prostředků drží v eurech, pak pravděpodobně její funkční měnou bude euro a má možnost (nikoli povinnost) vést účetnictví v eurech. Smyslem funkční měny je vedení účetnictví v té měně, která je pro účetní jednotku dominantní, což v konečném důsledku eliminuje rozsah kurzových přepočtů a související dopad kurzových rozdílů do účetnictví.

Navazující úprava funkční měny pro účetní jednotky, podnikatele, je doplněna do prováděcí vyhlášky č. 500/2002 Sb. V souvislosti s funkční měnou dochází ke změně českých účetních standardů. Úpravy standardů pouze dávají do souladu text standardů se ZoÚ a s vyhláškou.

Prováděcí vyhláška v souvislosti funkční měnou stanoví zejména způsob určení funkční měny a úpravu přechodu na jinou než českou měnu. Pokud účetní jednotka přejde k 1. 1. 2024 na funkční měnu, tak již v účetní závěrce sestavené k 31. 12. 2023 musí zveřejnit informaci o přechodu na funkční měnu. Účetní jednotka v příloze v účetní závěrce sestavené k 31. 12. 2023 uvede důvody, na základě kterých mění od 1. 1. 2024 měnu účetnictví, a uvede i další informace tak, aby uživatelé informací obsažených v účetní závěrce mohli pochopit dopad změny měny účetnictví na vykazované údaje. Informaci o přechodu na jinou než českou měnu účetní jednotka zveřejní jako tzv. následnou událost. Následné události jsou významné události, které nastaly mezi rozvahovým dnem a dnem sestavení účetní závěrky.

Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů umožní poplatníkům daně z příjmů právnických osob, účetním jednotkám, které se rozhodnou používat jako měnu účetnictví eura, britské libry nebo americké dolary využít tyto měny pro jednotlivé dílčí kroky výpočtu daně.

Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů s funkční měnou nepočítá. Pro účely DPH přiznání či kontrolního hlášení bude třeba všechny související účetní operace průběžně přepočítávat odpovídajícím kurzem na české koruny.

ZoÚ doplňuje některým účetním jednotkám a konsolidujícím účetním jednotkám do výroční zprávy a konsolidované výroční zprávy informace o tzv. klíčových nehmotných zdrojích, tj. o nehmotných zdrojích, na kterých zásadně závisí jejich obchodní model a které jsou zdrojem tvorby hodnoty. Nad rámec pouhé identifikace těchto klíčových nehmotných zdrojů musí být rovněž uvedeno vysvětlení, jak jsou tyto nehmotné zdroje pro obchodní model zásadní a jakým způsobem jsou zdrojem tvorby hodnoty.

Povinnost uvádět informace o klíčových nehmotných zdrojích se týká účetní jednotky, která kumulativně splňuje tato kritéria:

a) má právní formu obchodní společnosti ve smyslu ZOK,

b) splňuje hodnotová kritéria pro zařazení do…