2026.3.2
Pohledávky aneb zásadní změny v daních 2025-2026
Ing. Petr Koubovský
Business je business. Nezřídka kdy, ovšem naši/vaši obchodní partneři prostě neplatí řádně a včas a dochází ke vzniku pohledávek na straně věřitele a závazků na straně dlužníků. Tato skutečnost s sebou přináší celou řadu daňových implikací, neřkuli úskalí. A právě na dvě nová bych rád upozornil tímto článek.
Při svém posouzení jsem primárně vycházel z těchto níže uvedených právních předpisů:
-
zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "ZDP")
-
zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů (dále jen "ZoR")
-
zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty (dále jen "ZDPH")
Nahoru1. Pohledávky v dani z příjmů/zákoně o rezervách
Takřka dárek pod vánoční stromeček, tak by se nechala glosovat novela zákona o rezervách č. 360/2025 Sb.
Dosud pro zjištění základu daně z příjmů platilo, že bylo možné u pohledávek malé nominální hodnoty dle § 8c ZoR postupovat následovně:
Nepostupuje-li poplatník u nepromlčené pohledávky podle § 5, 5a, 6, 8, 8a a 8b, může v období, za které se podává daňové přiznání, vytvořit opravnou položku až do výše 100 % její neuhrazené rozvahové hodnoty bez příslušenství pouze v případě, že
- se nejedná o pohledávku vymezenou v § 8a odst. 3,
- rozvahová hodnota pohledávky bez příslušenství v okamžiku jejího vzniku nepřesáhne částku 30 000 Kč,
- od konce sjednané doby splatnosti pohledávky uplynulo nejméně 12 měsíců, a
- celková hodnota pohledávek bez příslušenství vzniklých vůči témuž dlužníkovi, u nichž uplatňuje postup podle tohoto ustanovení, nepřesáhne za období, za které se podává daňové přiznání, částku 30 000 Kč.
O pohledávce, k níž byla vytvořena opravná položka podle tohoto ustanovení, je poplatník povinen vést samostatnou evidenci.
Co na to výše uvedená novela? Žádné velké změny na první pohled nečekejme, částka je zvýšena z 30 000 Kč na 50 000 Kč. Vypadá to celkem jednoduše, ale i tato změna má/může mít svá úskalí.
Novela zákona o rezervách tedy zvýšila limit, který je relevantní z hlediska tvorby zákonných opravných položek dle § 5 ZoR, § 5a ZoR a § 8c ZoR. Bohužel však ve srovnání s částí novely měnící zákon o daních z příjmů, není v případě změn v zákoně o rezervách (Čl. X novely) uvedeno žádné přechodné ustanovení. Novela ZoR toliko v čl. XXXIV stanoví nabytí účinnosti k 1. 1. 2026.
Z daného lze tedy jednoznačně dovodit, že zvýšený limit bude aplikován ve všech zdaňovacích obdobích, eventuálně účetních obdobích, za které je podáváno daňové přiznání, a která skončí po 1. 1. 2026. Mimo jiné tedy například i pro hospodářský rok končící 31. 1. 2026.
Z uvedeného vyplývá, že vzhledem k absenci přechodného ustanovení se zvýšený limit uplatní i na pohledávky, které vznikly nebo se staly splatnými před 1. 1. 2026. Tento závěr lze opřít o tezi, že jestliže by zákonodárci zamýšleli omezit možnost tvorby daňových opravných položek ve smyslu novelizovaných pravidel jen u pohledávek vzniklých/splatných po účinnosti daného zákona, tak by to explicitně upravili do přechodného ustanovení, což se ovšem v daném případě nestalo.
Zásadní obecnou podmínku pro uplatnění zvýšeného limitu je zachycení opravné položky v účetních knihách poplatníka, resp. její zanesení do prokazatelné evidence podle § 3 odst. 3 ZoR po 31. 12. 2025. V této souvislosti ovšem vzniká otázka, zda lze zvýšený limit, když absentuje související přechodné ustanovení, na veškeré opravné položky zaúčtované nebo zanesené do prokazatelné evidence podle § 3 odst. 3 ZoR v průběhu celého zdaňovacího období či účetního období, které skončí po 1. 1. 2026.
Výše uvedené bylo předmětem jednání na koordinačním výboru Komory daňových poradců s představiteli MFČR, resp. GFŘ, jakožto platformy pro řešení problémových okruhů ve výkladech zákonů a případy, kdy dochází k rozporům v platných právních předpisech. Z jeho závěrů je třeba poukázat zejména na tyto:
-
Dle § 5 a § 5a ZoR lze daňově uznatelné opravné položky (dále jen "DOP") vytvářet pouze ve zdaňovacím období.
-
Zvýšený limit bude aplikován na všechny pohledávky splňující podmínky pro tvorbu opravných položek podle uvedených ustanovení, a to bez ohledu na okamžik jejich vzniku nebo splatnosti. To je i na ty, které vznikly či se staly splatné do 31. 12. 2025 (samozřejmě s ohledem na skutečnost, že pohledávka nebyla promlčena).
-
Absence přechodného ustanovení resultuje ve zvýšení limitu od 1. 1. 2026. Jestliže tedy bude DOP zaúčtována před 1. 1. 2026, musela být vytvořena podle ZoR, ve znění do 31. 12. 2025, kde platil limit 30 000 Kč. Pro tvorbu DOP zaúčtovanou od 1. 1. 2026 pak již platí limit 50 000 Kč.
Osobně se domnívám, že například u nepromlčené pohledávky ve výši 40 000 Kč, u které byla tvořena daňová opravná položka dle 8a ZoR ve výši 50 % z důvodu naplnění časové podmínky 18 měsíců po její splatnosti, pak mohu k 1. 1. 2026 "do-natvořit" daňovou opravnou položku až do 100% výše, i když neuplynulo zákonem stanovených 30 měsíců, a to právě z důvodu zvýšení limitu na 50 000 Kč v rámci § 8c ZoR. V daném ohledu se nabízí i řešení formálního rozpuštění vytvořené daňové opravné položky dle § 8a daňová a tvorba do 100% výše dle § 8c ZoR.
Původním záměrem předkladatelů výše uvedeného KOOV bylo řešit situaci, kdy společnost má hospodářský rok končící po 1. 1. 2026 a v prosinci 2025 postoupí pohledávku v rozvahové hodnotě 50 000 Kč se ztrátou. Pokud by bylo možné v tomto hospodářském roce již v prosinci 2025, tedy před postoupením pohledávky, vytvořit 100% daňovou opravnou položku dle novely ZoR, pak by dle § 24 odst. 2 písm. s) ZDP nevznikla nedaňová ztráta, protože příjmy z postoupení by mohly být navýšeny o vytvořenou daňovou opravnou položku. S tímto názorem se však dle očekávání GFŘ neztotožnilo.
Dle vyjádření zástupců finanční správy tato změna má vést ke zjednodušení daňové administrativy, jak na straně daňových poplatníků, tak právě státní správy.
Nahoru2. Pohledávky v dani z přidané hodnoty
I zde máme schválenou novelu, dokonce mnohem dříve, neboť ta, o které bych se níže blíže zmínil, již nabyla účinnosti 1. ledna 2025. Právě tato novela přinesla řadu změn týkající se právě pohledávek, přičemž novelizace vychází z judikatury Soudního dvora Evropské unie.
Začněme první z nich, která je bezesporu pozitivní – zkrácení lhůty pro opravu základu daně v určitých případech. Jedná se konkrétně o pohledávky přihlášené v exekučním řízení, kdy se doba, od kdy je možné základ daně opravit, zkracuje z původních 2 let na pouze 1 rok po vydání prvního exekučního příkazu. Ke zkrácení lhůty dochází také u insolvenčních a exekučních řízení, která se protahují. V těchto případech bude možné základ daně opravit už z původních 5 let již po uplynutí 3 let od konce zdaňovacího období, ve kterém se původní zdanitelné plnění uskutečnilo.
Pozitivně je třeba dle mého názoru nahlížet i na rozšíření okruhu nedobytných pohledávek, a to i na pohledávky, které nebyly přihlášeny do insolvenčního ani exekučního řízení, avšak pro očividnou nemajetnost dlužníka se stanou nedobytnými. V těchto případech leží pak při opravě základu daně důkazní břemeno prokázání nemajetnosti dlužníka na věřiteli.
Trochu nenápadnou změnou je i zrušení zákonné podmínky plátcovství na straně dlužníka. V čase opravy základu daně už nemusí být plátcem ani věřitel.
Lhůta pro opravu zůstává nezměněná (tj. 3 roky od uskutečnění původního plnění) a i nadále neběží po dobu exekučního, insolvenčního či podobného řízení.
Asi nejvíce diskutovanou změnou je pak zavedení možnosti opravy základu daně v případě tzv. "malých pohledávek", u kterých je věřitel oprávněn provést opravu základu daně ve výši neobdržené úplaty, pokud jsou splněny následující podmínky:
-
pohledávka jednotlivě nepřesahuje 10 000 Kč včetně DPH;
-
pohledávka je alespoň 6 měsíců po splatnosti;
-
věřitel dlužníka alespoň 2x prokazatelně písemně vyzval k úhradě pohledávky;
-
za kalendářní rok nepřesahuje souhrn pohledávek vůči jednomu dlužníkovi, u kterých věřitel uplatnil tuto opravu základu daně, 20 000 Kč včetně DPH.
Splatnost faktur je v obecné rovině upravena v rámci ustanovení § 1963 OZ, které stanoví, že jsou vzájemné závazky mezi dvěma podnikateli splatné ve lhůtě 30 dnů. Lhůta počíná běžet dnem doručení faktury, případně dnem doručení zboží nebo uskutečnění služby, pokud byla faktura zaslána před samotným plněním. Jinou délku splatnosti (tedy i kratší) než zákonnou lze sjednat pouze smluvně. Platí tedy, že pokud dodavatel vystaví fakturu bez smluvní dohody se lhůtou splatnosti 14 dní, platí lhůta splatnosti v délce 30 dnů. Pokud dodavatel vystaví fakturu, kterou doručí týden po datu vystavení uvedeného na faktuře, počíná lhůta splatnosti běžet až doručením faktury a jestliže dodavatel vystaví fakturu, ale zboží/službu doručí až po několika dnech, počíná splatnost běžet dnem uskutečnění plnění.
Jak už to bývá, jedni změny vítají (věřitelé, neboť pro ně se pravidla v oblasti…