On-line 3měsíční
intenzivní studium
Účetnictví 2020
Garant: Ing. Pavla Strakošová, MF ČR

Input:

Přehled účetních předpisů a účetních zásad

20.2.2020, , Zdroj: Verlag Dashöfer

101
Přehled účetních předpisů a účetních zásad

Ing. Miroslav Brabec a RNDr. Ivan Brychta

  • Přehled účetních předpisů a účetních zásad

  • Rozsah vedení účetnictví

  • Přehled způsobů oceňování

  • Zásady pro tvorbu účtů, jejich analytické členění a účtování na nich

  • Účetní období

Přehled předpisů

Na úvod si zrekapitulujme nejdůležitější předpisy z účetní oblasti, se kterými budeme pracovat.

Stěžejním předpisem je pochopitelně zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví (ZoÚ), který je od 1. 1. 2014 účinný ve znění posledních novel č. 188/2011 Sb., č. 355/2011 Sb., č. 428/2011 Sb., č. 167/2012 Sb., č. 239/2012 Sb., č. 503/2012 Sb., zákonného opatření senátu č. 344/2013 Sb. a zákony č. 221/2015 Sb., č. 377/2015 Sb., č. 298/2016 Sb., č. 462/2016 Sb. a č. 183/2017 Sb.

Jednoduché účetnictví

Až do 31. 12. 2003 existovalo tzv. účetnictví jednoduché, které ale s opravdovým účtováním „Má dáti / Dal” nemělo příliš společného, byla to spíše evidence příjmů a výdajů. Možnost vést jednoduché účetnictví byla pro některé právnické subjekty neustále prodlužována (snad z důvodů, že by účetnictví podvojné bylo tak komplikované?!). S účinností od 1. 1. 2016 je ale v § 1f ZoÚ stanoveno, že právnické osoby, které jsou v tomto paragrafu vyjmenovány, mohou účtovat v jednoduchém účetnictví za předpokladu, že:

  • nejsou plátcem daně z přidané hodnoty,

  • jejich celkové příjmy za poslední uzavřené účetní období nepřesáhnou 3.000.000 Kč (pozor, do příjmů se nezahrnují tzv. průběžné položky, příjmy z prodeje dlouhodobého majetku a příjmy nahodilé a mimořádné),

  • hodnota jejich majetku nepřesáhne 3.000.000 Kč (co se rozumí „hodnotou majetku” je uvedeno v § 1f odst. 5 ZoÚ).

Jednoduché účetnictví není v tomto kurzu předmětem našeho zájmu. Pouze ve 12. lekci zmíníme přechod z jednoduchého účetnictví a daňové evidence na vedení účetnictví.

Mezinárodní účetní standardy

Zabývat se nebudeme ani účtováním podle mezinárodních účetních standardů, i když podle § 19a ZoÚ je některým i tuzemským účetním jednotkám nařízeno účtovat a sestavovat účetní závěrku podle Mezinárodních účetních standardů upravených právem EU.

Jsou jimi účetní jednotky, které jsou obchodní společností a které jsou emitentem cenných papírů přijatých k obchodování na evropském regulovaném trhu. Přitom evropským regulovaným trhem rozumí zákon o účetnictví veřejný trh podle zákona o podnikání na kapitálovém trhu (§ 55 odst. 2 zákona č. 256/2004 Sb.).

Podle Nařízení Evropského parlamentu a rady č. 1606/2002/ES ve znění Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 297/2008, o uplatňování mezinárodních účetních standardů (CELEX: 32002R1606), tyto mezinárodní účetní standardy vycházejí z norem:

  • IAS (International Accounting Standards),

  • IFRS (International Financial Reporting Standards) a

  • ze souvisejících výkladů (výklad SIC a IFRIC).

Výklady standardů, jejich novelizací a budoucími standardy se v EU zabývá a schvaluje je Mezinárodní rada pro účetní standardy – IASB (International Accounting Standards Board).

Pochopitelně i spousta jiných účetních jednotek může být nucena svými vlastníky (většinou zahraničními společnostmi) vést účetnictví (nebo výkaznictví) podle mezinárodních účetních standardů, a to nejen podle již zmiňovaných standardů v EU, ale např. amerických US-GAAP apod.

Zmiňované účetní standardy (na rozdíl třeba od již zmiňovaného jednoduchého účetnictví) ale nemění podstatu účtování (podvojnými zápisy „Má dáti / Dal”), pouze se odlišují jinými pravidly zejména v oblasti výstupů (reportování) a tomu pochopitelně přizpůsobují uspořádání účtů. Pro účetní jednotky by tak nemělo přibýt příliš práce navíc, pouze je třeba zajistit vhodným uspořádáním účtů a konverzními programy, že z účetnictví budeme moci reportovat jak podle tuzemských účetních předpisů, tak podle požadovaných mezinárodní účetních standardů (vlastníky nebo zákonem).

Upozornění

I přes případné povinné vedení účetnictví podle mezinárodních účetních standardů vydalo MF Pokyn D-295 (Č. j.: 39/120 398/2005 – 391), v němž se říká, že jsou i tyto účetní jednotky pro zjištění základu daně z příjmů (a splnění své daňové povinnosti k dani z příjmů) povinny použít [v souladu s § 23 odst. 2 písm. a) ZDP] tuzemský zákon o účetnictví a jeho prováděcí vyhlášky (které zmiňujeme dále), tedy uvádět v přiznání k dani z příjmů údaje bez vlivu mezinárodních účetních standardů!

O mezinárodních účetních standardech se ještě zmíníme v souvislosti s konsolidací v 13. lekci.

Prováděcí vyhlášky k zákonu o účetnictví

Vraťme se tedy k tuzemským účetním předpisům a účetním pravidlům. Zákon o účetnictví doplňují jakožto zákonné normy jeho prováděcí vyhlášky a dále také České účetní standardy (ČÚS), k jejichž vydávání je zmocněno MF podle § 36 ZoÚ.

Prováděcí vyhlášky jsou publikovány ve Sbírce zákonů a každá z vyhlášek je zaměřena vždy na určitou skupinu účetních jednotek, konkrétně:

  • vyhláška č. 500/2002 Sb. (PVZÚ), se kterou budeme v dalším textu pracovat nejčastěji, kterou se provádějí některá ustanovení ZoÚ pro největší skupinu účetních jednotek, a to

    • právnické osoby, které mají sídlo na území ČR,

    • zahraniční osoby, pokud na území ČR podnikají nebo provozují jinou činnost podle zvláštních právních předpisů a

    • fyzické osoby [§ 1 odst. 2 d) až i) a l) ZoÚ];

pochopitelně se nevztahuje na ty účetní jednotky, které účtují podle § 19a ZoÚ podle mezinárodních účetních standardů (viz předchozí) a na ty, které účtují podle dále uvedených prováděcích vyhlášek

  • vyhláška č. 501/2002 Sb., pro účetní jednotky, které jsou bankami a jinými finančními institucemi (přesné vymezení viz § 2 vyhlášky č. 501/2002 Sb.),

  • vyhláška č. 502/2002 Sb., pro účetní jednotky, které jsou pojišťovnami nebo zajišťovnami (viz § 2 vyhlášky č. 502/2002 Sb.),

  • vyhláška č. 503/2002 Sb., pro zdravotní pojišťovny,

  • vyhláška č. 504/2002 Sb., pro účetní jednotky, u kterých hlavním předmětem činnosti