101
Přehled účetních předpisů a účetních zásad
Ing. Miroslav Brabec a RNDr. Ivan Brychta
-
Přehled účetních předpisů a účetních zásad
-
Rozsah vedení účetnictví
-
Přehled způsobů oceňování
-
Zásady pro tvorbu účtů, jejich analytické členění a účtování na nich
-
Účetní období
NahoruPřehled předpisů
Na úvod si zrekapitulujme nejdůležitější předpisy z účetní oblasti, se kterými budeme pracovat.
Stěžejním předpisem je pochopitelně zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví (ZoÚ), který je od 1. 1. 2014 účinný ve znění posledních novel č. 188/2011 Sb., č. 355/2011 Sb., č. 428/2011 Sb., č. 167/2012 Sb., č. 239/2012 Sb., č. 503/2012 Sb., zákonného opatření senátu č. 344/2013 Sb. a zákony č. 221/2015 Sb., č. 377/2015 Sb., č. 298/2016 Sb., č. 462/2016 Sb., č. 183/2017 Sb., č. 33/2020 Sb. a č. 609/2020 Sb.
Abyste nemuseli dlouho hledat, co nového přinesly dva nové výše uvedené předpisy, tak zákon č. 33/2020 Sb., zrušil ustanovení § 28 odst. 7 ZoÚ a zákon č. 609/2020 Sb., provedl úpravy v § 21a ZoÚ a doplnil nový § 21b ZoÚ. Vše s účinností od 1. 1. 2021.
Jednoduché účetnictví
Až do 31. 12. 2003 existovalo tzv. účetnictví jednoduché, které ale s opravdovým účtováním „Má dáti / Dal” nemělo příliš společného, byla to spíše evidence příjmů a výdajů. Možnost vést jednoduché účetnictví byla pro některé právnické subjekty neustále prodlužována (snad z důvodů, že by účetnictví podvojné bylo tak komplikované?!). S účinností od 1. 1. 2016 je ale v § 1f ZoÚ stanoveno, že právnické osoby, které jsou v tomto paragrafu vyjmenovány, mohou účtovat v jednoduchém účetnictví za předpokladu, že:
• nejsou plátcem daně z přidané hodnoty,
• jejich celkové příjmy za poslední uzavřené účetní období nepřesáhnou 3.000.000 Kč (pozor, do příjmů se nezahrnují tzv. průběžné položky, příjmy z prodeje dlouhodobého majetku a příjmy nahodilé a mimořádné),
• hodnota jejich majetku nepřesáhne 3.000.000 Kč (co se rozumí „hodnotou majetku” je uvedeno v § 1f odst. 5 ZoÚ).
Jednoduché účetnictví není v tomto kurzu předmětem našeho zájmu. Pouze ve 12. lekci zmíníme přechod z jednoduchého účetnictví a daňové evidence na vedení účetnictví.
Mezinárodní účetní standardy
Zabývat se nebudeme ani účtováním podle mezinárodních účetních standardů, i když podle § 19a ZoÚ je některým i tuzemským účetním jednotkám nařízeno účtovat a sestavovat účetní závěrku podle Mezinárodních účetních standardů upravených právem EU.
Jsou jimi účetní jednotky, které jsou obchodní společností a které jsou emitentem cenných papírů přijatých k obchodování na evropském regulovaném trhu. Přitom evropským regulovaným trhem rozumí zákon o účetnictví veřejný trh podle zákona o podnikání na kapitálovém trhu (§ 55 odst. 2 zákona č. 256/2004 Sb.).
Podle Nařízení Evropského parlamentu a rady č. 1606/2002/ES ve znění Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 297/2008, o uplatňování mezinárodních účetních standardů (CELEX: 32002R1606), tyto mezinárodní účetní standardy vycházejí z norem:
-
IAS (International Accounting Standards),
-
IFRS (International Financial Reporting Standards) a
-
ze souvisejících výkladů (výklad SIC a IFRIC).
Výklady standardů, jejich novelizací a budoucími standardy se v EU zabývá a schvaluje je Mezinárodní rada pro účetní standardy – IASB (International Accounting Standards Board).
Pochopitelně i spousta jiných účetních jednotek může být nucena svými vlastníky (většinou zahraničními společnostmi) vést účetnictví (nebo výkaznictví) podle mezinárodních účetních standardů, a to nejen podle již zmiňovaných standardů v EU, ale např. amerických US-GAAP apod.
Zmiňované účetní standardy (na rozdíl třeba od již zmiňovaného jednoduchého účetnictví) ale nemění podstatu účtování (podvojnými zápisy „Má dáti / Dal”), pouze se odlišují jinými pravidly zejména v oblasti výstupů (reportování) a tomu pochopitelně přizpůsobují uspořádání účtů. Pro účetní jednotky by tak nemělo přibýt příliš práce navíc, pouze je třeba zajistit vhodným uspořádáním účtů a konverzními programy, že z účetnictví budeme moci reportovat jak podle tuzemských účetních předpisů, tak podle požadovaných mezinárodní účetních standardů (vlastníky nebo zákonem).
Upozornění
I přes případné povinné vedení účetnictví podle mezinárodních účetních standardů vydalo MF Pokyn D-295 (Č. j.: 39/120 398/2005 – 391), v němž se říká, že jsou i tyto účetní jednotky pro zjištění základu daně z příjmů (a splnění své daňové povinnosti k dani z příjmů) povinny použít [v souladu s § 23 odst. 2 písm. a) ZDP] tuzemský zákon o účetnictví a jeho prováděcí vyhlášky (které zmiňujeme dále), tedy uvádět v přiznání k dani z příjmů údaje bez vlivu mezinárodních účetních standardů!
O mezinárodních účetních standardech se ještě zmíníme v souvislosti s konsolidací v 13. lekci.
Prováděcí vyhlášky k zákonu o účetnictví
Vraťme se tedy k tuzemským účetním předpisům a účetním pravidlům. Zákon o účetnictví doplňují jakožto zákonné normy jeho prováděcí vyhlášky a dále také České účetní standardy (ČÚS), k jejichž vydávání je zmocněno MF podle § 36 ZoÚ.
Prováděcí vyhlášky jsou publikovány ve Sbírce zákonů a každá z vyhlášek je zaměřena vždy na určitou skupinu účetních jednotek, konkrétně:
-
vyhláška č. 500/2002 Sb. (PVZÚ), se kterou budeme v dalším textu pracovat nejčastěji, kterou se provádějí některá ustanovení ZoÚ pro největší skupinu účetních jednotek, a to
-
právnické osoby, které mají sídlo na území ČR,
-
zahraniční osoby, pokud na území ČR podnikají nebo provozují jinou činnost podle zvláštních právních předpisů a
-
fyzické osoby [§ 1 odst. 2 d) až i) a l) ZoÚ];
pochopitelně se nevztahuje na ty účetní jednotky, které účtují podle § 19a ZoÚ podle mezinárodních účetních standardů (viz předchozí) a na ty, které účtují podle dále uvedených prováděcích vyhlášek
-
vyhláška č. 501/2002 Sb., pro účetní jednotky, které jsou bankami a jinými finančními institucemi (přesné vymezení viz § 2 vyhlášky č. 501/2002 Sb.),
-
vyhláška č. 502/2002 Sb., pro účetní jednotky, které jsou pojišťovnami nebo zajišťovnami (viz § 2 vyhlášky č. 502/2002 Sb.),
-
vyhláška č. 503/2002 Sb., pro zdravotní pojišťovny,
-
vyhláška č. 504/2002 Sb., pro…