401
Přípravné práce pro účetní závěrku (předuzávěrkové operace)
prof. Ing. Libuše Műllerová, CSc.
NahoruKontrola časového rozlišení nákladů a výnosů
§ 3 odst. 1 ZoÚ uvádí:
Účetní jednotky účtují podvojnými účetními zápisy o skutečnostech, které jsou předmětem účetnictví, do období, s nímž tyto skutečnosti časově a věcně souvisí.
Stejné pravidlo platí o nákladech a výnosech. Nositelem nákladů a výnosů jsou výkony, které účetní jednotka vytváří svojí činností. Náklady a výnosy se účtují do období, v němž je možné přiřadit tyto náklady a výnosy k výkonům tohoto období, bez ohledu na to, kdy došlo k souvisejícím peněžním tokům.
Důsledkem této zásady je potřeba náklady a výnosy časově rozlišovat. Účetní jednotky většinou časově rozlišují položky již při jejich účtování v průběhu účetního období. Koncem roku je však nutné zkontrolovat, zda bylo časové rozlišení správně spočítáno, či zda se na některou z položek nezapomnělo. Slouží k tomu inventarizace zůstatků jednotlivých účtů časového rozlišení.
Následující tabulka podává přehled položek časového rozlišení:
Zapamatujme si následující pravidlo:
Ve všech případech se časové rozlišení týká položek, u nichž jsou přesně známy následující skutečnosti:
-
účel, tj. věcné vymezení, čeho se daná částka, která má být časově rozlišena, týká,
-
období, tj. se kterým částka, která má být časově rozlišena, věcně souvisí,
-
částka, tj. přesná výše nákladu nebo výnosu, která se týká sledovaného účetního období, a má být časově rozlišena.
V případě, že některá z těchto podmínek není splněna, není správné účty časového rozlišení použít. Příslušná položka pak má jiný charakter (např. dohadná položka nebo rezerva).
Podrobnější pravidla pro vykazování a účtování časového rozlišení najdeme v účetních předpisech. Vykazování v rozvaze upravuje Vyhláška č. 500/2002 Sb., v § 13 PVZÚ – Časové rozlišení v aktivech rozvahy a v § 19 PVZÚ – Časové rozlišení v pasivech rozvahy. Způsob účtování pak upravují České účetní standardy pro podnikatele, konkrétně
ČÚS 017 – Zúčtovací vztahy (odstavec 3.11. – účtová skupina 38 – Přechodné účty aktiv a pasiv)
ČÚS 019 – Náklady a výnosy (bod 6. – Zásady účtování o nákladech a výnosech a jejich časové rozlišení)
Nyní si probereme podrobně jednotlivé položky časového rozlišení nákladů a výnosů.
Náklady příštích období
Náklady příštích období jsou platby uhrazené v běžném účetním období, avšak vážící se k výkonům příštího (nebo příštích) účetního období (předplacené náklady). Uskutečněný výdaj se zaúčtuje na vrub účtu 381 – Náklady příštích období. Následně se pak rozpouští na vrub účtu příslušného nákladového druhu v tom období, s nímž věcně souvisejí. Pokud se část výdaje týká běžného období a část příštího nebo příštích období je možné účtovat platbu složeným účetním zápisem, kdy výdaj rozdělíme na částku vztahující se k běžnému období, kterou zaúčtujeme přímo na vrub nákladů běžného období, a částku související s příštím obdobím zaúčtujeme na vrub účtu časového rozlišení.
Nejčastěji se vyskytují náklady příštích období v těchto případech:
-
předem placené nájemné,
-
první navýšená leasingová splátka nebo nepravidelné leasingové splátky,
-
pojistné v případě, že se pojistné období a účetní období nekryjí,
-
předplatné novin a časopisů zaplacené koncem roku na příští rok,
-
dálniční známky zakoupené koncem roku na následující rok,
-
parkovací karty zakoupené koncem roku na následující rok,
-
nakoupené…
